Světové zeměpisné rekordy I. – Příroda a povrch

Světové zeměpisné rekordy I.    (Příroda – povrch)

U jednotlivých rekordů se snažím pokud možno ověřovat daný údaj z více zdrojů. Při pochybnostech se řídím svými znalostmi a selským rozumem. Krajně nejisté údaje, které jsem nemohl ověřit jinde, jsem do seznamu nezařadil. Přesto je řada rekordů i číselných údajů sporných, některé se navíc v čase mění, a to někdy dosti výrazně. Pokud tedy objevíte jakoukoliv nesrovnalost, ozvěte se. Uvítám zejména odkaz na jakýkoliv zdroj, ve kterém najdete jiný údaj, abych měl s čím porovnávat.

Nejvyšší hora (nejvyšší nadmořská výška)

Mount Everest (Sagarmatha, Qomolangma) 8,850 m.n.m. Leží v pohoří Himálaj, na hranicích Nepálu a Číny (Tibet). Uvedená výška se udává ve většině nových publikací, starší údaje se lišily o několik metrů. Mount Everest  poprvé zdolali Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský Šerpa Tenzing Norgay 29. května 1953. Celkově je na světě 14 osmitisícovek, z toho 10 v Himálaji a 4 v Karakoramu.

                                                  (Mount Everest z tibetské)

Nejvyšší hora na ostrově

Puncak Jaya (4,882 m.n.m.), pohoří Maoke, provincie Západní Irian, Indonésie. Na starých mapách je ještě uvedena výška 5,030 m.n.m., novější údaje jí však přisuzují značně nižší údaj. Puncak Jaya je nejvyšší horou Indonésie i celé Oceánie. Ve vrcholové části ji dokonce pokrývá malý ledovec, který však pravděpodobně brzy roztaje. Rovněž se pro tuto horu používá starší anglický název – Carstensz Pyramid.

Nejvyšší hora (absolutní výška – převýšení od základny k vrcholu)

Mauna Kea (ostrov Hawaii, USA). Absolutní výška 10,204 metrů. Mauna Kea je nejvyšším bodem ostrova Hawaii. Jedná se o vyhaslou sopku. Vrchol má nadmořskou výšku 4,205 m.n.m., základna hory se nachází téměř šest kilometrů pod mořskou hladinou. Jedná se o tzv. štítovou sopku – proto je sklon sopečného kužele velmi pozvolný.

Nejdelší pohoří

Středoatlantský hřbet. Délka přibližně 20,000 kilometrů. Nejvyšší partie Středoatlantského hřbetu se vynořují nad hladinu a tvoří ostrovy – např. Island nebo Azory. Středoatlantský hřbet je geologicky velmi mladé pohoří, neboť se zde tvoří nová zemská kůra v riftových zónách.

Kordillery, Amerika. Délka 16,000 kilometrů.

Největší hora a činná sopka (objemem)

Mauna Loa (ostrov Hawaii, USA). Objem hory je 40,000 kilometrů krychlových. Mauna Loa je nejvyšší činná sopka Oceánie, nadmořská výška jejího vrcholu je 4,168 m.n.m. Základna sopky leží 6 kilometrů pod mořskou hladinou. Eliptická základna sopky na dně oceánu má rozměry 119 x 85 kilometrů. Mauna Loa je zároveň nejvyšší činnou sopkou na světě co se týče relativního převýšení – měří (podobně jako o něco vyšší, ale vyhaslá Mauna Kea) od úpatí k vrcholu přes 10 kilometrů.

 

 Nejvyšší činná sopka

San Pedro (Andy, severní Chile) – 6,154 m.n.m. Naposledy vybuchla v roce 1960. Velmi sporný údaj. Sporná není nadmořská výška hor, nýbrž definice činné sopky. Jiné publikace považují za nejvyšší činnou sopku světa například Cotopaxi (5,897 m.n.m. – Ekvádor), Guallatiri (6,060 m.n.m. – Chile) či Ojos del Salado (6,893 m.n.m. – Argentina/Chile). V každém případě se však nejvyšší činná sopka nachází v Jižní Americe.

Největší zaznamenaný sopečný výbuch v historii

Sopka Tambora (ostrov Sumbawa, Indonésie) – při erupci v roce 1815 vyvrhla asi 150 kilometrů krychlových sopečného materiálu! Při výbuchu vzniknul kráter o hloubce 1250 metrů. Množství sopečného prachu zakrylo slunce na mnoho dní a způsobilo celoplanetární ochlazení v následujícím roce. Výbuch zabil okamžitě 10,000 lidí, celkový počet obětí však byl 92,000 – většina obětí zemřela následkem výbuchu hlady. Tento výbuch byl tedy zároveň nejhorším doloženým sopečným výbuchem co se týče počtu obětí.

(někdy se za největší sopečný výbuch považuje výbuch sopky Krakatau (ostrov Krakatau, Indonésie) – 26.8.1883. Exploze sopky Krakatau, ležící na stejnojmenném ostrůvku mezi Jávou a Sumatrou, vyvolala obrovské vlny tsunami, které následně smetly 36,000 lidí na pobřeží. Výbuch sopky Krakatau bylo slyšet téměř 5 000 kilometrů daleko! V Singapuru bylo slyšet hromobití intenzity dělostřelby a v Brisbane na východním pobřeží Austrálie se třásly sklenice v pivních barech. Krakatau však vyvrhla „jen“ 20 kilometrů krychlových materiálu, tedy mnohem méně, než Tambora.

 

  Nejvíce činných sopek

Indonésie – během historie bylo v Indonésii zatím zaznamenáno 86 činných sopek.

 (Sopečný komplex Bromo – Semeru tvoří 5 navzájem propojených sopečných kráterů. Jáva, Indonésie. Foto: Petr Daubner 2007)

Největší aktivní sopečný kráter

Sopka Kilauea (ostrov Hawaii, USA) – průměr kráteru je 3,2 kilometru.

Nejjižnější činná sopka

Mount Erebus (3,795 m.n.m.), ležící na Rossově ostrově, je nejvyšší činnou sopkou Antarktidy. Je zároveň nejjižnější činnou sopkou na Zemi – leží přibližně na 77.5^o jižní šířky.

Nejsevernější činná sopka

   Nejsevernější činno sopkou Evropy i celého světa je vulkán Beereberg na ostrově Jan Mayen. Leží na 71^o05‘ severní šířky. Beerenberg měří 2,278 m.n.m. Ostrov Jan Mayen leží na sever od Islandu a patří Norsku.

Největší meteoritický kráter

Meteor Crater (též Barringerův kráter), Arizona, USA. Průměr kráteru 1,264 metrů, hloubka 174 metrů. Předpokládá se, že meteorit, který tento kráter vyhloubil, měl v průměru asi 50 metrů a vážil kolem 300,000 tun. Narazil do Země rychlostí asi 65,000 kilometrů za hodinu a při nárazu se vypařil. Při tom se uvolnila energie 20 milionů tun TNT. Meteor Crater v Arizoně byl prvním kráterem, kde byl pád meteoritu bezpečně dokázán. Daniel Moreau Barringer byl první, kdo již v roce 1902 vyslovil teorii, že kráter vznikl při dopadu meteoritu.

           Země, Praha, Euromedia Group – Knižní klub, 2004 (Encyklopedie, v originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)

    

Nejsilnější zaznamenané zemětřesení (magnitudo)

Chile, 22.5.1960. Mělo sílu 9,5 stupně Richterovy stupnice. Epicentrum zemětřesení bylo asi 100 kilometrů od pobřeží Chile nedaleko města Valdivia.

Nejničivější zemětřesení (počet obětí)

23.1.1556, Shansi, Čína. Toto zemětřesení (jeho intenzita  se odhaduje na cca stupeň 8 Richterovy stupnice) si vyžádalo 830,000 obětí.

Nejničivější vlna tsunami

Indický oceán, 26.12.2004. Vlny tsunami, vyvolané zemětřesením, usmrtily nejméně 225,000 lidí. Epicentrum zemětřesení bylo západně od severní Sumatry. Nejvíce mrtvých si tsunami vyžádala v Indonésii, zabíjela ale i například v Thajsku, Indii, na Srí Lance a Maledivách a dokonce i ve východní Africe. Zemětřesení samotné mělo magnitudo 9,0 Richterovy škály a je 5. nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením v historii co se týče magnituda a 4. co se týče počtu obětí.

Nejvzdálenější bod od středu Země

Chimborazo (Andy, Ekvádor) – jeho vrchol je vzdálen  6,384 kilometrů od středu Země. Díky zploštění Země je Chimborazo rovněž v jistém smyslu nejvyšší horou světa. Tato vyhaslá sopka (nejvyšší hora Ekvádoru, nadmořská výška 6,310 m.n.m.) leží velmi blízko rovníku, kde je vzdálenost od povrchu ke středu Země největší. Vrchol Chimboraza je proto od středu Země dále než například vrchol Mount Everestu.

       (Chimborazo, 6,310 m.n.m. Nejvyšší hora Ekvádoru a nejvzdálenější bod od středu Země. Foto: Petr Daubner 2005)

Nejbližší bod od středu Země

Amundsenova pánev (poblíž severního pólu) – přibližně 6,352  kilometrů od středu Země. Hloubka oceánu v Amundsenově pánvi poblíž severního pólu je přes 5000 metrů a vzhledem ke zploštění zemského povrchu, které je největší právě na pólu, je právě nenižší bod (dno) této pánve nejblíže ke středu Země.

Největší převýšení

Největší převýšení na světě najdeme v Jižní Americe. Převýšení mezi vrcholem hory Llullaillaco (na hranici Chile a Argentiny, 6,723 m.n.m.) a dnem Atacamského příkopu v Tichém oceánu (prohlubeň Bartholomew, hloubka 8,066 metrů) je 14,789 metrů. Horizontální vzdálenost obou bodů je přibližně 300 kilometrů.

Nejnižší bod souše (nejhlubší proláklina)

Mrtvé moře  (Izrael/Jordánsko) – „nadmořská“ výška hladiny je -420 m.n.m. (stav v roce 2007). Mrtvé moře je daleko nejhlubší světovou proláklinou (prolákliny jsou místa na zemském souši se zápornou nadmořskou výškou). Mrtvé moře napájí jediná řeka Jordán, která má však velmi málo vody (zejména v létě, kdy teploty zde šplhají až k 50^oC). Proto jezero neustále vysychá, a to tempem přibližně jeden metr nadmořské výšky za rok. Na stará čísla z atlasů proto zapomeňte. Mrtvé moře je zároveň jedním z nejslanějších jezer, v jednom litru vody se nachází kolem 300 gramů solí! Sůl z Mrtvého moře má léčivé účinky a lze ji koupit i v našich lékárnách. Největší hloubka Mrtvého moře je 330 metrů, takže bude ještě chvíli trvat, než jezero vyschne úplně.

Nejhlubší kryptodeprese

   Bajkal – dno jezera má „nadmořskou“ výšku -1,181 m.n.m. Kryptodeprese je místo na zemském povrchu, které má zápornou nadmořskou výšku a je skryto pod jezerní hladinou. Nejhlubší kryptodeprese se nacházejí v hlubokých tektonických sníženinách a jednou z nich je právě jezero Bajkal. Jeho hladina má nadmořskou výšku 456 m.n.m., maximální hloubka jezera je 1637 metrů, dno je tedy v nadmořské výšce -1181 m.n.m.

(Bajkal – ostrov Olchon)

Nejníže položené místo (proláklina)  na ostrově

Lago Enriquillo na ostrově Hispaniola (Dominikánská republika). Nadmořská výška je přibližně -40 m.n.m.

 

Nejníže položená ostrovní země

Maledivy. Nejvyšší bod Malediv má nadmořskou výšku 2,4 m.n.m. ! Maledivy možná brzy zaniknou díky globálnímu oteplování.

 

 Nejhlubší deprese mimo oceán

Bentley Subglacial Trench (příkop), Antarktida. Dno této deprese leží 2,555 metrů pod mořskou hladinou. Nejedná se však ani o klasickou proláklinu, ani o kryptodepresi, protože toto místo je pohřbeno pod silnou vrstvou ledu, není tedy ani přímo na souši, ani pod vodou.

Největší hloubka oceánského dna

Marianský příkop 10,924 metrů. Marianský příkop leží nedaleko souostroví Severní Mariany (patří USA). Nejhlubší místo s maximální hloubkou 10,924 metrů se jmenuje hlubina Challenger (Challenger Deep), nacházející se asi 340 kilometrů jihozápadně od ostrova Guam. Tato hodnota byla naměřena v roce 1984 Japonci pod záštitou UNESCO a je celosvětově uznávána (Sověti naměřili v roce 1959 jiný údaj – 11,034 metrů. Ten je často uváděn i v našich starších atlasech). Marianský příkop má celkovou délku 2,550 kilometrů a šířku 70 kilometrů.

Nejdelší jeskyně

Mamutí jeskyně (Mammoth Cave), Kentucky, USA. Délka 579 kilometrů (zatím, celý systém není ještě celý zmapován a mohl by měřit až 900 kilometrů). Maximální naměřená hloubka jeskyně je zatím 118 metrů.

Největší jeskynní prostora (dóm)

Sarawak Chamber (Lubang Nasib Bagus), Gunung Mulu National Park, stát Sarawak, ostrov Borneo, Malajsie. Dóm má délku 700 metrů, šířku 396 metrů a výšku 70 metrů.

Nejhlubší jeskyně

jeskyně Voronija (Voronya), Abcházie, Gruzie. Maximální hloubka jeskyně je 2,140 metrů.

Nejdelší stalaktit

Jeskyně Cueva de Nerja, Španělsko. Délka 59 metrů. Sahá ze stropu až téměř na dno jeskyně.

Nejdelší stalagmit

Krásnohorská jeskyně, Slovenský kras, Slovensko. Výška 32,7 metru.

Nejdelší stalagnát

Jeskyně Daji Dong, Čína. Délka 39 metrů.

Nejhlubší propast

Gouffre de la Pierre St. Martin, Pyreneje, Francie. Hloubka 1,174 metrů.

Nejdelší ledová jeskyně

Eisriesenwelt („Svět ledových obrů“), Rakousko. Délka prozkoumané části je 42 kilometrů.

Nejrozsáhlejší travertinové terasy

Pamukkale (turecky „Bavlněný zámek“), Turecko. Délka teras je 2,500 metrů, výška 150 metrů. Vápník, rozpuštěný v teplé vodě (38^oC) se tu sráží ve formě vápenatého sintru.

Největší skalní monolit (izolovaná skála)

Uluru (Ayers Rock), Severní teritorium, Austrálie. Výška skály je 335 metrů, obvod 9 kilometrů. Je tvořena načervenalým pískovcem. Stáří útvaru je asi 450 milionů let. Pro australské Aboridžince (domorodé Austrálce) je toto místo posvátné. Leží téměř přesně uprostřed Austrálie, asi 400 kilometrů na jihozápad od města Alice Springs.

Nejvyšší zcela svislá stěna

Mount Thor, teritorium Nunavut, Baffinův ostrov,  Kanada. Výška 1,250 metrů.