Obsah
Druhý článek, zabývající se pražskými nej, bude o podnebí. Zajímat nás budou zejména teploty a srážky. Na světě není mnoho míst, kde by se mohli pochlubit tak dlouhou nepřetržitou řadou každodenních měření, jako Praha.
Obecně k pražskému podnebí
Podnebí v České republice je mírné, na přechodu mezi kontinentálním podnebím východní Evropy a oceánským podnebím Evropy západní. Z celosvětového hlediska leží Česká republika leží v poměrně chladné oblasti. Zatímco průměrná teplota zeměkoule je +15oC, průměrné roční teploty v České republice vesměs nepřevyšují 10oC ani v těch nejteplejších oblastech. Na Sněžce je pak roční průměrná teplota jen +0.2oC. Jelikož území ČR je poměrně malé, na podnebí v jednotlivých částech země nemá prakticky žádný vliv ani zeměpisná šířka, ani stupeň kontinentality toho kterého místa (větší či menší vzdálenost od moře). Na teploty má vliv a srážky má vliv především nadmořská výška, v menší míře i členitost terénu, orientace svahů, blízkost velkých vodních ploch a další faktory.
Praha patří k nejteplejším místům České republiky vůbec. Její nadmořská výška je poměrně malá (průměrná nadmořská výška Prahy je 235 m.n.m.). Stejně teplo či mírně tepleji je pouze na jižní Moravě. Kromě nízké nadmořské výšky má na průměrné roční teploty v Praze vliv především tzv. efekt „tepelného ostrova“ velkoměsta, který se uplatňuje pouze v zimě. V centru města je průměrná teplota vzduchu v lednu (díky vytápění a dalším faktorům) při stejné nadmořské výšce zhruba o 1oC vyšší než ve volné krajině okolního venkova. A tak zatímco v létě je nejtepleji na jižní Moravě, v zimě je nejteplejším místem ČR Praha. Co se týče srážek, patří Praha v rámci ČR spíše k suchým oblastem. Průměrné roční srážky jsou zhruba 500-600 mm.
Meteorologické stanice
V Praze je v současnosti několik meteorologických stanic, které spravuje Český hydrometeorologický ústav. To je bohužel instituce, která se zřejmě rozhodla (soudě podle struktury a obsahu jejích www stránek), že co nejvíce ztíží veřejnosti přístup k informacím, takže najít všechny informace na jejich stránkách se mi nepodařilo. Na druhou stranu mi na můj dotaz pan Luboš Němec ze stejného ústavu velmi ochotně poskytnul některé údaje, za což mu tímto děkuji. Některé kusé údaje lze získat například z těchto pražských stanic: Klementinum, Karlov, Ruzyně, Uhříněves, Libuš, Kbely.
Jedna z pražských stanic je ovšem naprosto unikátní, a tou je Klementinum. V této stanici se teploty začaly měřit již v roce 1752, později se začal měřit i atmosférický tlak a srážky. Souvislá měření teploty se v Klementinu provádějí od roku 1775 a tento rok je považován za začátek unikátní klementinské řady. Sem tam však ještě došlo k výpadku měření v některém dni nebo termínu. Od 1.ledna 1784 je však pozorovací řada, co se týče teplot, zcela souvislá a bez jediné mezery! Tato řada je jedna z nejdelších v Evropě a její význam pro sledování dlouhodobých klimatických změn je mimořádný. Stanice v Klementinu leží na 50o04’N a 14o25’E. Nádvoří Klementina leží v nadmořské výšce 191 m.n.m., teplota se měří v nadmořské výšce 197 m.n.m.
Celopražské rekordy
Nejvyšší absolutní teplota (absolutní český rekord!)
Nejvyšší absolutní teplota nejen v Praze, ale i v celé České republice, byla naměřena 27.7.1983 v Uhříněvsi: +40.2oC.
Nejnižší absolutní teplota
Nejnižší absolutní teplota v Praze byla naměřena v Ruzyni 10. února 1956:
–31,1oC (pro srovnání – rekord ČR drží Litvínovice u Českých Budějovic, kde bylo 11.2.1929 naměřeno neuvěřitelných -42.2oC).
Nejnižší srážky (dlouhodobý průměr)
Radotín: 507 mm. Ještě nižší srážky vykazují stanice Karlov (442 mm) a Klementinum (484 mm), kde jsou ovšem srážkoměry umístěny nestandardně na střeše budovy.
Nejvyšší srážky (dlouhodobý průměr)
Uhříněves: 571 mm. Srážky na jednotlivých místech Prahy jsou tedy velmi vyrovnané.
Nejvyšší denní úhrn srážek
4.7.1931 Letná – 133.5 mm (pro srovnání – český rekord drží Nová Louka v Jizerských horách, 29.7.1897 tam spadlo 345 mm).
Nejvyšší naměřený tlak (přepočtený na hladinu moře)
16.2.2008 Ruzyně – 1049.2 hPa
Nejnižší naměřený tlak (přepočtený na hladinu moře)
25.2.1989 Ruzyně – 975 hPa
Další pražské extrémy a údaje o počasí a podnebí
(U některých následujících údajů a tvrzení se mi nepodařilo zjistit, zde jde skutečně o absolutní pražské rekordy, či pouze o lokální rekordy uvedených stanic. Zařazuji sem nejen extrémy, ale i průměrná čísla.)
Na Ruzyni byl od roku 1951 nejvyšší roční úhrn 755 mm v roce 1985, nejvyšší měsíční úhrn 227 mm v červenci 1981 a nejvyšší denní úhrn 93.3 mm 19.7.1981. Nejnižší roční úhrn byl 345 mm v roce 1953. Průměr ročních maxim výšky sněhu je na Ruzyni 20 cm, na Karlově 12 cm. Nejvýše naměřená hodnota od roku 1951 byla na Ruzyni dne 6.března 1970 57 cm a na Karlově 20. prosince 1969 34 cm. Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu je na Ruzyni 77 %, na Karlově 71 %. Průměrný roční úhrn slunečního svitu je na Ruzyni 1,668 hodin, na Karlově 1,611 hodin. Průměrná roční rychlost větru na Ruzyni 4.3 m/s, na Karlově 3.0 m/s. Nejčetnější směry jsou jihozápad a západ. Absolutně nejvyšší naměřená okamžitá rychlost větru byla 45 m/s (162 km/h) 28.ledna 1994 na Ruzyni. Bezmrazové období trvá v centru Prahy průměrně 187 dní (nejkratší 118, nejdelší 216 dní), první mráz nastupuje průměrně 20.října (nejdříve 24.září, nejpozději 28. listopadu), poslední mráz v průměru 17.dubna (nejdříve 30.března, nejpozději 21.května).
Údaje o stanicích:
Praha, Klementinum: 197 m.n.m. 50o05’N 14o25’E
Praha, Karlov: 261 m.n.m. 50°04’N 14°25’E
Praha, Ruzyně: 364 m.n.m. 50°06’N 14°15’E
Údaje z Klementina
Informace o zřízení a umístění stanice:
Umístění stanice:
– měření teploty a vlhkosti vzduchu – první patro severní strany jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina – měřící budky
– měření srážek a slunečního svitu – střešní plošina na východním křídle technické knihovny
Datum zřízení: 1752
Nepřetržitá řada měření
teploty vzduchu od: 1775
Adresa obsluhy stanice: MS Praha-Karlov, Ke Karlovu 3, 121 16 Praha 2
Povodí: Vltava
Obvod: Praha 2
Kraj: Praha
Nejbližší vrchol (kopec): Petřín (336 m n.m.) – 1.4 km západně od stanice
Geografické údaje o stanici Klementinum:
zeměpisná šířka: 50o05’N
zeměpisná délka: 14°25’E
Nadmořská výška nádobky tlakoměru: 196.5 m.n.m.
Nadmořská výška teploměrných nádobek: 197.0 m.n.m.
Nadmořská výška horního okraje srážkoměru: 217.0 m.n.m.
Nadmořská výška nádvoří areálu Klementina: 191.0 m.n.m.
začátek pravidelných měření: 1752
počátek souvislé teplotní řady: 1775
počátek souvislé srážkové řady: 1804
Klimatologické informace – roční průměry v Klementinu
teplota vzduchu: +9.5oC
úhrn srážek: 464.5 mm
sluneční svit: 1632.7 hod.
Klimatologické informace – denní extrémy v Klementinu
maximální teplota: +37.8oC 27.7.1983
minimální teplota: -27.6oC 1.3.1785
srážky: 90.0 mm 19.7.1981
Dlouhodobé průměry v Klementinu
Charakteristika 1961–1990 1971–2000
průměrná roční teplota vzduchu +10.0°C +10.4°C
prům. teplota vzduchu v lednu -0.2°C +0.7°C
prům. teplota vzduchu v červenci +19.7°C +20.1°C
průměrný roční srážkový úhrn 469.7 mm 456.5 mm
Rekordní hodnoty teploty vzduchu, srážek a tlaku vzduchu
Zde uvedené hodnoty se vztahují pouze na stanici Praha – Klementinum a nelze je zaměňovat se rekordy platnými pro území celé Prahy.
Charakteristika Nejnižší Datum
absolutní naměřená teplota -27.6°C 1.březen 1785
průměrná denní teplota -24.8°C 22.leden 1850
průměrná měsíční teplota -11.0°C únor 1929
průměrná roční teplota +7.2°C 1838 a 1871
24–hodinový úhrn srážek
měsíční úhrn srážek 0.0 mm říjen 1908
roční úhrn srážek 255.3 mm 1842
tlak přep. na hladinu moře 969.1 hPa 26.února 1989
Charakteristika Nejvyšší Datum
absolutní naměřená teplota +37.8°C 27.červenec 1983
průměrná denní teplota +31.9°C 27.červenec 1782
průměrná měsíční teplota +25.2°C srpen 1807
průměrná roční teplota +12.3°C 2007
24–hodinový úhrn srážek 90.0 mm 19.červenec 1981
měsíční úhrn srážek 214.3 mm červenec 1981
roční úhrn srážek 745.5 mm 1939
tlak přep. na hladinu moře 1,055.4 hPa 27.prosinec 1840
Použité zdroje
Školní atlas České republiky, Kartografie Praha, 2002
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.