Jdi na obsah Jdi na menu
 


Praha - Josefov (Petr Daubner)

2. 5. 2009

 

Praha - Josefov

   Josefov je daleko nejmenší pražská čtvrť co se týče rozlohy - rozkládá se na ploše necelých 9 hektarů. Je to však jedna z nejzajímavějších pražských čtvrtí a je proto hojně navštěvována turisty. Snad v žádném jiném evropském městě není tak velké množství židovských památek koncentrováno na tak malé ploše, jako právě v Josefově. 

   Na Josefově je fascinující především jeho historie, začněme ovšem několika statistickými údaji. Josefov je dnes rozlohou daleko nejmenším katastrálním územím („čtvrtí“) ze všech 112 pražských katastrálních území. Má výměru přesně 8.81 hektaru. Plocha je to dosti titěrná i oproti Vyšehradu (36 hektarů) a Lipanům (58 hektarů), 2. a 3. nejmenší pražské čtvrti v pořadí. Počtem obyvatel již ovšem Josefov tak úplně mrňavý není - k 16.10.2006 v něm žilo přesně 1,816 obyvatel, což znamená, že ke stejnému datu byla hustota zalidnění v Josefově přesně 20,613 obyvatel na km2! Kdyby tedy, čistě teoreticky, vyhlásil Josefov nezávislost, předstihl by i nejhustěji zalidněný stát světa, Monako (to má hustotu zalidnění cca 17,000 obyvatel/km2). Celé katastrální území Josefova spadá do městského a správního obvodu i do městské části Praha 1.

   Neméně zajímavý je i tvar území Josefova. Celá čtvrť je totiž obklopena Starým Městem. Souvisí to samozřejmě s historií Josefova.

Obrazek

                                                       Historie Josefova

   Josefov se totiž původně jmenoval Židovské Město a ještě předtím Židovské ghetto. K Praze byl Josefov připojen až roku 1850. Moderní Praha (v právním slova smyslu) vznikla v roce 1784 spojením 4 dosud samostatných měst - Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan. Takže Josefov byl vlastně první čtvrtí vůbec, která byla k nově vytvořenému „Královskému hlavnímu městu Praha“ připojena. Tehdy se jednotlivé pražské čtvrtě číslovaly římskými číslicemi, takže Staré Město byla Praha I, Nové Město bylo Praha II, Malá Strana Praha III, Hradčany Praha IV a Josefov Praha V. To dnes je dělení Prahy už podstatně složitější…

   Historie Josefova je nedílně spjata se židy. Ti zde žili již v hlubokém středověku. Staronová synagoga byla postavena někdy v letech 1270-1280, první hrob na Starém židovském hřbitově nese letopočet 1439. Co se týče písemných pramenů, zachovalo se privilegium krále Přemysla Otakara II. ze 13. století, které právně upravovalo postavení židů v Čechách.  Ani králové, kteří židy ochraňovali z čistě pragmatických důvodů (židé ovládali peněžnictví díky tomu, že křesťanům byla „lichva“, tedy půjčování peněz na úrok, zakázána), ovšem nedokázali zabránit občasným pogromům. kterých nebyli ušetřeni ani židé v Josefově. Největší protižidovský pogrom vypuknul o Velikonocích roku 1389, kdy rabující lůza zavraždila mnoho židů. V okolí Staronové synagogy tehdy bylo údajně zavražděno 3,000 židů. Útočníci prý dokonce vyhrabávali mrtvoly z hrobů na židovském hřbitově.

   Židé však přežívali v Praze dál, protože je křesťané potřebovali. Nejslavnější doba Židovského ghetta je spojena s dobou Rudolfa II., habsburského císaře, který sídlil v Praze. Za jeho vlády se Praha stala střediskem evropské vědy a kultury a k věhlasu Prahy přispěli i židé. Vždyť kdo by neznal rabbiho Lőwa, věhlasného židovského učence. Rabbi Lőw se vlastním jménem jmenoval Jehuda Liva ben Becalel a žil v letech 1525–1609. Je rovněž znám pod hebrejským akronymem Maharal. Během svého působení v Praze se rabbi Lőw setkal nejen s císařem Rudolfem II., ale i s věhlasným učencem Tycho de Brahem a dalšími významnými osobnostmi tehdejší Prahy. Napsal také řadu významných náboženských spisů, v povědomí veřejnosti je však rabbi Lőw spojen především s pověstí o Golemovi. Tohoto umělého člověka údajně zbožný rabín sestrojil, aby ochraňoval židovské ghetto před pogromy ze strany křesťanů. Golem se ovšem nečekaně vymknul rabínově kontrole, když mu rabbi Lőw zapomněl vyjmout z hlavy šém, který Golema aktivoval. Nakonec se však podařilo jeho stvořiteli Golema zneškodnit a zničit. Podle legendy jsou Golemovy „ostatky“ dodnes ukryty kdesi na půdě Staronové synagogy. Méně známý je už fakt, že rabbi Lőw vstoupil, obrazně řečeno, po své smrti na nebesa. Jeden z kráterů na Měsíci je totiž dodnes pojmenován „Rabbi Levi“. Dalším  slavným židem rudolfinské Prahy byl Mordechaj Maisel. Ten byl primasem židovské obce a zároveň bohatým lichvářem, který půjčoval peníze i samotnému císaři Rudolfu II., zároveň však proslul i jako bohatý mecenáš, který pro židy nechal postavit mnoho veřejných budov. Maisel žil v letech 1528-1601, je pohřben (stejně jako rabbi Lőw) na Starém židovském hřbitově  a dodnes je po něm pojmenována v Josefově Maiselova synagoga a Maiselova ulice.

   Původní Židovské Město bylo pojmenováno „Josefov“ z vděčnosti k císaři Josefu II. (v Čechách vládnul v letech 1780-1790),  který židům v mnohém ulehčil jejich postavení. Mimo jiné už židé od dob osvíceného císaře nemuseli nosit označení na oděvu a nemuseli žít v ghettu. Přesto řada židů v Josefově, tedy bývalém Židovském ghettu, žila dál. Josefov se ovšem stal v podstatě chudinskou čtvrtí a řada jeho obyvatel žila v hrozných hygienických podmínkách. Proto bylo na konci 19. století přikročeno k „asanaci“ židovského ghetta. Asanace začala v roce 1893 a trvala 20 let. Velká část domů a dalších staveb byla zbourána a namísto nich byly postaveny velké široké ulice, čímž oblast ztratila svůj původní středověce orientální ráz. Vzorem pro tehdejší společenskou smetánku byla Vídeň a především Paříž, takže typickou nově vzniklou ulicí byla Pařížská ulice, která je v zásadě dosti skromnou a nedokončenou napodobeninou pařížského bulváru Champs-Élysées.

   Za druhé světové války byla většina židů, kteří nestačili emigrovat do zahraničí, zavražděna nacisty v rámci „konečného řešení židovské otázky“. Josefov ovšem zůstal paradoxně zachován, a to včetně židovských památek. Zatímco jinde v Evropě nacisté ničili židovské synagogy, v Praze zamýšleli po vyhlazení všech židů zřídit muzeum „vyhynulé rasy“… 

Nejdůležitější pamětihodnosti Josefova

   V Josefově se zachovalo mnoho židovských památek. Najdeme zde celkem 6 synagog. Nejstarší, nejkrásnější a nejvýznamnější z nich je Staronová synagoga, nejstarší fungující synagoga v Evropě - dodnes se v ní konají židovské bohoslužby. Byla postavena někdy mezi lety 1270-1280 a je krásným příkladem raně gotického slohu. Dále se v Josefově nachází Maiselova synagoga (založena Mordechajem Maiselem, v roce 1689 vyhořela, takže dnešní synagoga je novogotická a ne původní), Pinkasova synagoga (založena rabínem Pinkasem v roce 1479), Španělská synagoga, Vysoká (Radniční) synagoga a Klausová synagoga. Další nádhernou památkou je Starý židovský hřbitov. Na něm byli židé pohřbíváni v letech 1439-1787. Nachází se zde asi 20,000 náhrobků. Nápisy na hrobech jsou psány hebrejským písmem.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Praha - Josefov (Petr Daubner)

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kráter na Měsíci

Petr D.,14. 12. 2009 11:06

Dobrý den, děkuji za komentář. Mohl byste mi prosím napsat zdroj, kde bych původ názvu uvedeného kráteru mohl nalézt? Rád bych to opravil. Děkuji! Autor

Kráter na Měsíci!

Vojtěch Sedláček,14. 12. 2009 6:46

Není pravd, jak pišete, totiž že
"Méně známý je už fakt, že rabbi Lőw vstoupil, obrazně řečeno, po své smrti na nebesa. Jeden z kráterů na Měsíci je totiž dodnes pojmenován „Rabbi Levi“."
Kráter se jmenuje jmenuje podle Levi ben Gersona (1288–1344)!
Srdečně Vojtěch Sedláček
www.AgenturaProVas.cz