Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pražská nej IV. - Administrativní členění (Petr Daubner)

16. 4. 2009

 

 Pražská nej IV. - Administrativní členění

   V tomto článku, věnovanému Praze, nepůjde pouze o rekordy. Čtvrtý díl našeho seriálu totiž věnujeme administrativnímu dělení Prahy, a to jak tomu dnešnímu, tak i historickému vývoji územního členění hlavního města.

 

Historický vývoj území Prahy

    V této části nebude naším cílem podat vyčerpávající pohled na dějiny Prahy. Zajímat nás bude pouze vývoj území Prahy, respektive vývoj územního členění hlavního města.

   Počátky Prahy jsou nejasné. „Praha“ byl původně název hradiště, které leželo na místě, kde nyní stojí Pražský hrad. Někdy koncem 9. století sem přenesl svoje sídlo první historicky doložený český kníže, Přemyslovec Bořivoj, který původně sídlil na Levém Hradci. V podhradí postupně přibývala zástavba, zárodek pozdější Prahy. Postupně se na území dnešní centrální Prahy konstituovala 4 královská města - Staré Město pražské (královským městem se stalo v letech 1232-1234 za krále Václava I.), Malá Strana (původní název byl Menší Město pražské, titul královského města Malé Straně udělil král Přemysl Otakar II. v roce 1257),  Nové Město pražské (založeno Karlem IV. v roce 1348) a Hradčany (povýšeny na městečko - dřívější označení pro městys - na počátku 14. století).

   Praha v právním smyslu, jako jediné město, vznikla teprve v roce 1784, v době vlády císaře Josefa II. Tehdy vzniklo sloučením 4 původních pražských měst „Královské hlavní město Praha“, jak zněl jeho oficiální název. Město získalo jediný magistrát, který sídlil na Staroměstské radnici. Praha byla tehdy druhým největším městem habsburské monarchie, měla rozlohu 14.3 km2 (143 ha) a 76,000 obyvatel. Z původních čtyř královských měst se staly čtyři čtvrtě a zároveň pražské obvody, číslované římsky: Staré Město (Praha I), Nové Město (Praha II), Malá Strana (Praha III), Hradčany (Praha IV). Roku 1850 byl k hlavnímu městu připojen Josefov (Praha V, původně Židovské město),  roku 1883 Vyšehrad (Praha VI), 1884 Holešovice a Bubny (Praha VII, dnes existuje pouze katastrální území Holešovice), 1901 Libeň (Praha VIII). V roce 1901 mělo Královské hlavní město Praha 233,000 obyvatel a rozlohu 21 km².

   Největší rozšíření ve své historii zažila Praha v roce 1922. 1. ledna 1922 (na základě zákona z roku 1920) vzniklo „Hlavní město Praha“, což je dodnes oficiální název Prahy. Tomuto městu se za první republiky říkalo (neoficiálně) Velká Praha. Bylo připojeno celkem 37 nových čtvrtí, z nichž 10 byla původně města: Bohnice, Hloubětín, město Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja, město Vysočany, město Břevnov, město Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, město Košíře, Liboc, Motol, Radlice, Sedlec, město Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice, Braník, Hodkovičky (včetně Lhotky, což je dnes samostatné katastrální území), Hostivař, Krč, Michle, město Nusle, Podolí, město Vršovice, město Královské Vinohrady (dnes Vinohrady), Záběhlice, Hrdlořezy, Malešice, Strašnice, město Žižkov, Malá Chuchle.

   V následujících letech (1923 - 1960) se měnilo hlavně vymezení pražských obvodů a jejich číslování. Území Prahy bylo výrazně rozšířeno až  v letech 1960 - 1974, kdy byly připojeny tyto čtvrtě (katastrální území):

   1960: Ruzyně, Čimice. Následujícího roku 1961 počet obyvatel Prahy poprvé přesáhnul jeden milion obyvatel a Praha se stala velkoměstem.

   1968: Čakovice, Ďáblice, Háje, Dolní Chabry, Chodov, Velká Chuchle, Kbely, Kunratice, Kyje, Lahovice, Letňany, Libuš, Lysolaje, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Miškovice, město Modřany, Nebušice, Petrovice, Řepy, Suchdol, Štěrboholy, Třeboradice

   1970: Hostavice

   1974: Druhé největší rozšíření v dějinách Prahy. Bylo připojeno celkem 30 obcí, z nichž vzniklo celkem 37 nových katastrálních území („čtvrtí“): Běchovice, Benice, Březiněves, Dolní Počernice, Dubeč, město Horní Počernice, Cholupice, Točná, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Lipany, Královice, Křeslice, Lipence, Lochkov, Nedvězí, Písnice, Přední Kopanina, město Radotín, Řeporyje, Zadní Kopanina, Satalice, Slivenec, Holyně, Stodůlky, Šeberov, Třebonice, město Uhříněves, Hájek, Pitkovice, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř, město Zbraslav, Zličín, Sobín. Praha tím dosáhla definitivně dnešní rozlohy (496 km2).

   Zatím poslední dvě katastrální území nebyla nově připojena z území mimo Prahu, nýbrž byla administrativně vytvořena ze stávajících katastrálních území. V roce 1987 tak přibyl Černý Most a v roce 1988 Kamýk. Počet katastrálních území („čtvrtí“) se tak ustálil na dnešních 112. Celý vývoj pražského území byl ovšem podstatně složitější - některá katastrální území byla k Praze připojována po částech v různých letech - proto lze v různých pramenech narazit na různá data připojení.

 

Vývoj počtu obyvatel a rozlohy Prahy (v hranicích města k danému roku):

Rok                            Počet obyvatel          Rozloha

                                    (v tisících)                  (v km2)

1784 (vznik Prahy)            76                             14     

1901                               233                             21

1922                               676                           172

1961                            1,006                           188

1968                                                                291

1980                            1,182                           496

1991                            1,214                           496

2001                            1,169                           496

2008 (k 30.9.)             1,227                           496

 

Dnešní systém administrativního členění Prahy

   Administrativní dělení Prahy je v současnosti dosti podivné. Co se týče katastrálního dělení, dělí se území Prahy do 112 katastrálních území (dále k.ú.). Těmto územím se lidově říká „čtvrtě“, což ovšem není zcela přesné a zákon pojem „čtvrť“ nezná. Katastrální území jsou uvedena v každém plánu Prahy a dále na cedulích s názvy ulic. Rovněž popisná čísla domů jsou přidělována podle katastrálních území, a ne podle městských částí či obvodů.

Katastrální území hlavního města Prahy:

   Běchovice, Benice, Bohnice, Braník, Břevnov, Březiněves, Bubeneč, Čakovice, Černý Most, Čimice, Dejvice, Dolní Chabry, Dolní Měcholupy, Dolní Počernice, Dubeč, Ďáblice, Háje, Hájek u Uhříněvsi (často zkracováno pouze na Hájek), Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Holešovice, Holyně, Horní Měcholupy, Horní Počernice, Hostavice, Hostivař, Hradčany, Hrdlořezy, Chodov, Cholupice, Jinonice, Josefov, Kamýk, Karlín, Kbely, Klánovice, Kobylisy, Koloděje, Kolovraty, Komořany, Košíře, Královice, Krč, Křeslice, Kunratice, Kyje, Lahovice, Letňany, Lhotka, Libeň, Liboc, Libuš, Lipany, Lipence, Lochkov, Lysolaje, Malá Chuchle, Malá Strana, Malešice, Michle, Miškovice, Modřany, Motol, Nebušice, Nedvězí u Říčan (často zkracováno pouze na Nedvězí), Nové Město, Nusle, Petrovice, Písnice, Pitkovice, Podolí, Prosek, Přední Kopanina, Radlice, Radotín, Ruzyně, Řeporyje, Řepy, Satalice, Sedlec, Slivenec, Smíchov, Sobín, Staré Město, Stodůlky, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Suchdol, Šeberov, Štěrboholy, Točná, Troja, Třebonice, Třeboradice, Uhříněves, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic (často zkracováno pouze na Újezd), Veleslavín, Velká Chuchle, Vinohrady, Vinoř, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Vyšehrad, Záběhlice, Zadní Kopanina, Zbraslav, Zličín, Žižkov.

   Normálně v České republice platí, že obec se může skládat z několika katastrálních území, avšak jedno katastrální území nemůže být rozděleno mezi několik obcí. V Praze však byla tato logika postavena na hlavu. Některá katastrální území jsou rozdělena do dvou či více obvodů (pravda, obvody nejsou totéž co obce, ale stejně). Praha se totiž nedělí pouze na katastrální území, ale rovněž na obvody, správní obvody a městské části.

   Městských částí je celkem 57. Městských obvodů je 10 (Praha 1-Praha 10). Správních obvodů je 22 (Praha 1-Praha 22). Městské obvody odpovídají dřívějšímu tradičnímu dělení, nebyly však dodnes zrušeny, i když postupně přišly o většinu svých pravomocí (v této souvislosti lze připomenout jinou takovou administrativní „vychytávku“, ovšem mimo území Prahy, a to je existence okresů - ty také nebyly zatím zrušeny, ovšem rovněž jejich pravomoci byly výrazně zredukovány). V současnosti se podle nich stále řídí třeba soudy nebo pošty (mj. i poštovní směrovací čísla). Tyto městské obvody však dnes nejsou samosprávnými jednotkami. Většinu jejich kompetencí převzaly správní obvody a městské části. Správních obvodů je celkem 22. Městské obvody a správní obvody se tedy nekryjí, s výjimkou obvodů Praha 1 - Praha 3. Mezi 57 městských částí pak patří jednak 22 městských částí, označených stejně jako správní obvody, pod které spadají (Praha 1 - Praha 22) a dále 35 dalších městských částí, které mají vždy v názvu slovo Praha, pomlčku a další název (např. Praha-Slivenec, Praha-Dolní Počernice). Každý správní obvod tedy obsahuje minimálně jednu městskou část, která se jmenuje stejně jako příslušný správní obvod, a případně další městské části. Tak například správní obvod Praha 1 obsahuje právě jednu městskou část, a to Prahu 1. Ale třeba správní obvod Praha 11 obsahuje městské části Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd u Průhonic a Praha-Křeslice. Nebo ještě jinak: napíšeme-li například Praha 1, může to znamenat buď označení městského obvodu, ale také správního obvodu či městské části. Čert aby se v tom vyznal, že?

   Městské části jsou samosprávnými jednotkami (na rozdíl od správních a městských obvodů), které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Občané Prahy tedy volí v komunálních volbách svoje zástupce nejen do zastupitelstva hlavního města Prahy, ale i do příslušné městské části. Městské části mají často shodný název s nějakým katastrálním územím, hranice městských částí jsou však v mnoha případech stanoveny odlišně od hranic katastrálních území. Tak například Vinohrady (jedno katastrální území a kdysi dokonce okresní město) bylo rozděleno mezi 5 správních obvodů! (a zároveň městských částí) - Prahu 1, Prahu 2, Prahu 3, Prahu 4 a Prahu 10. Alespoň trochu světla do uvedeného chaosu by mohla vnést následující tabulka:

Městské obvody       Městské části

Praha 1:                     Praha 1

Praha 2:                     Praha 2

Praha 3:                     Praha 3

Praha 4:                     Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš

Praha 5:                     Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín

Praha 6:                     Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha 17, Praha-Suchdol

Praha 7:                     Praha 7, Praha-Troja

Praha 8:                     Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice

Praha 9:                     Praha 9, Praha 14, Praha-Dolní Počernice, Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice

Praha 10:                   Praha 10, Praha-Křeslice, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč, Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice

 

   Aby toho nebylo málo, vtahují se na Prahu i další administrativní zvláštnosti. Praha je statutárním městem - patří tedy mezi města, která mohou svoje území rozdělit do samosprávných obvodů. Praha je ovšem také jediným městem v ČR, které má status kraje. V čele tohoto „kraje“ ovšem nestojí krajský hejtman, nýbrž primátor. Komunální volby do zastupitelstva hlavního města Prahy jsou tak vlastně de facto volbami do krajského zastupitelstva.

   V čele hlavního města Prahy stojí primátor. Tím je v současnosti Pavel Bém (primátorem zvolen poprvé v roce 2002, znovuzvolen v roce 2006). V čele jednotlivých městských částí pak stojí starostové.

   Zdá se Vám administrativní dělení Prahy nelogické, zmatené, nesystematické a nepřehledné? Aby ne! A to jsem ho ještě pro účely tohoto článku značně zjednodušil, neboť ani usilovným studiem se mi tento „systém“ nepodařilo plně pochopit. Proč ale něco dělat jednoduše, když to jde složitě. Však také na tomto administrativním gordickém uzlu pracovaly celé generace úředníků! 

 

Pražská administrativní nej

Rozloha Prahy:

49,607 ha (496.07 km2)

Počet obyvatel (k 30.9.2008):

1,226,697

Hustota zalidnění (k 30.9.2008):

2,473 obyvatel/km2

Počet domů (k 1.3.2001):

88,200  (z toho 82,160 trvale obydlených)

Počet bytů (k 1.3.2001):

551,243 (z toho 496,940 trvale obydlených)

Počet městských obvodů:   

10

Počet správních obvodů:

22

Nejmenší správní obvod (rozloha):

Praha 2 - rozloha 419 ha. Patří sem celý Vyšehrad a dále část Vinohrad, Nového Města  a Nuslí.

Největší správní obvod (rozloha):

Praha 6 - rozloha 5,609 ha. Patří sem úplně nebo částečně katastrální území Ruzyně, Liboc, Břevnov, Veleslavín, Vokovice, Dejvice, Střešovice, Bubeneč, Smíchov, Hradčany, Sedlec, Suchdol, Lysolaje, Nebušice a Přední Kopanina.

Nejlidnatější správní obvod (počet obyvatel k 31.12.2007):

Praha 4 - 137,449 obyvatel. Patří sem úplně nebo částečně katastrální území Lhotka, Hodkovičky, Braník, Krč, Michle, Podolí, Záběhlice, Nusle, Vinohrady a Kunratice. Více než 100,000 obyvatel měly k uvedenému datu (kromě Prahy 4) i správní obvody Praha 6, Praha 8 a Praha 10.

Nejméně lidnatý správní obvod (počet obyvatel k 31.12.2007):

Praha 22 - 9,572 obyvatel. Patří sem úplně nebo částečně katastrální území Uhříněves, Hájek u Uhříněvsi, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Lipany, Pitkovice a Benice. Praha 22 byl k uvedenému datu jediným obvodem, který měl méně než 10,000 obyvatel.

Počet městských částí:

57

Počet katastrálních území (k.ú.):

112

Původní katastrální území (čtvrtě) v roce 1784 (vznik Prahy):

Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany

Poslední nové katastrální území (vytvořeno v roce 1988):

Kamýk

Katastrální území (historická čtvrť), rozdělená v současnosti do nejvíce městských částí:

Nezáviděníhodný rekord drží v tomto směru Vinohrady. Toto kdysi významné město bylo rozděleno celkem do 5 městských částí (a současně i správních obvodů): Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4 a Praha 10. Mezi 3 městské části pak byla rozdělena tato katastrální území: Hloubětín (Praha 9, Praha 10, Praha 14), Libeň (Praha 7, Praha 8, Praha 9), Nové Město (Praha 1, Praha 2, Praha 8), Třebonice (Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha-Zličín) a Žižkov (Praha 3, Praha 8, Praha 10). Vzhledem k tomu, že jsem poloviční Pražák, který se narodil na Vinohradech, útlé dětství jsem prožil na Žižkově a nyní bydlím ve Vysočanech (Praha 3, Praha 9), připadám si tímto dělením poněkud vnitřně rozpolcen…

Nejmenší katastrální území (čtvrť) Prahy (rozloha):

Nejmenším katastrálním územím Prahy je Josefov, který má katastrální výměru 0.09 km2 (přesně 8.81 ha). Josefov je součástí městské části Praha 1 a je celý obklopen Starým Městem. Byl první čtvrtí, která byla k Praze připojena po vzniku Prahy v roce 1784 - jako pátá část byl k Praze připojen v roce 1850. Předtím se Josefov jmenoval Židovské město. Pojmenován byl Josefov podle císaře Josefa II., který výrazně přispěl k zrovnoprávnění židovského obyvatelstva.

Největší katastrální území (čtvrť) Prahy (rozloha):

Největším katastrální územím Prahy jsou Horní Počernice. Zaujímají katastrální výměru 16.95 km2. K.ú. Horní Počernice tvoří samostatnou městskou část Praha 20, stejný název (Praha 20) nese i příslušný správní obvod, příslušný městský obvod je Praha 9.

Nejlidnatější katastrální území (čtvrť):

Nejlidnatějším katastrálním územím je Chodov, který měl 16.10.2006 přesně 57,324 obyvatel. Pořadí je ale velmi těsné - druhý je Žižkov (57,225 obyvatel), na třetím místě jsou Stodůlky (56,112 obyvatel, obě čtvrtě ke stejnému datu - 16.10.2006). Zatímco Chodov a Stodůlky jsou typické sídlištní čtvrtě (například Stodůlky měly ještě v roce 1980 2,925 obyvatel, ale v roce 1991 už 35,463), Žižkov už byl velikým a významným městem už v 19. století (například v roce 1890 v něm žilo přes 42,000 obyvatel.). Chodov spadá do městské části a zároveň správního obvodu Praha 11 a městského obvodu Praha 4.

Nejméně lidnaté katastrální území (čtvrť):

Jasně nejméně obyvatel má naopak Zadní Kopanina. Tato malinká vesnička měla k 16.10.2006 78 obyvatel. K.ú. Zadní Kopanina je součástí městské části Praha-Řeporyje, správního obvodu Praha 13 a městského obvodu Praha 5. Zadní Kopanina se nachází na jihozápadním okraji Prahy, přibližně mezi Radotínem a Řeporyjemi. 

 

Odkaz (počty obyvatel i rozlohy všech 112 katastrálních území): Seznam katastrálních území Prahy podle počtu obyvatel - Wikipedie, otevřená encyklopedie

  

Použité zdroje:

Statistický lexikon obcí, vydal ČSÚ ve spolupráci s MV ČR, Ottovo nakladatelství, Praha 2005

Praha - plán města 1:20 000, Kartografie Praha, 1998

http://cs.wikipedia.org

 

 

Náhledy fotografií ze složky Pražské čtvrtě

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vinohrady, Bohnice...

Petr D.,5. 10. 2009 0:59

Tvoji poznamce, Honzo, nerozumim a mzslim, ze se mylis. katastralni uzemi prave vychazeji z historie, zatimco mistni nazvy typu Sidliste Bohnice jsou pouze nazvy, ktere vsak vubec nesouvisi s administrativnim delenim. Co se tyce Vinohrad, je to tak, jak jsem napsal, poznamce, ze by se neco mohlo neoficialne nazyvat jinak, nerozumim. Nazvy jsou samozrejme nekdy matouci, ale ja je nevymyslel...

veliká omluva

Honza,7. 10. 2009 1:06

Jojo, kdybych já blbec si napřed přečet rubriku O autorovi a především o momentální roční cestě, tak bych tu vůbec neotravoval s nějakou Prahou:-)

Ctvrte apod...

Petr D.,6. 10. 2009 20:10

Ahoj Honzo, souhlasim se vsim, co jsi napsal v poslednim komentari. Kdyz jsem psal ten clanek, procetl jsem o deleni Prahy kde co. Pravda je to, ze zakon pojem ctvrt nezna, to je lidovy termin. V zakone se hovori pouze o katastralnich uemich, a ta jsou historicka, jak jsi spravne napsal. V clanku popisuji jen momentalni zakonny stav a ze to je nelogicke, o to se nepru, to je jasne. Ted samozrejme nemam cas studovat prislusne prameny, ale snad jsem to administrativni deleni pochopil spravne...

už ode mě bude pokoj:-)

Honza,6. 10. 2009 19:54

Pokusím se o shrnutí, protože v důsledku rozčilení, že už zas vidím stokrát opakovanou polopravdu o dělených Vinohradech, jsem psal trochu zmateně.
Městské obvody, městské části a správní obvody se řídí realitou (až na naprosté výjimky sdružují to, co spolu stavebně souvisí). Katastry si ponechávají (až na výjimky) stále stejné území (mj. proto, že v jejich rámci jsou určována popisná čísla, což zajišťuje jednoznačnou identifikaci domu v případě přejmenování, dělení, spojování ulic). Problém tedy není v existenci katastrů (mají svůj specifický smysl). Nedá se ani říci, že by kdysi byly katastry určeny špatně – lidé tehdy nemohli tušit, jak se která oblast bude rozvíjet a zastavovat. Problém je, když někdo ignoruje obrovský stavební rozvoj od doby, kdy byly zavedeny, proto si myslí, že katastry jsou naprosto totožné se čtvrtěmi (a se skutečným stavem, tedy stavební propojeností území) a v důsledku toho soudí, že by z nich mělo vycházet administrativní členění.
Dělení katastrů mezi obvody je naprosto v pořádku, administrativní členění by se přece mělo řídit realitou, ne historií (to bychom pak mohli mít třeba krajské město Kutná Hora, protože byla kdysi jedním z největších českých měst). Důkazem nevyhnutelné nerealističnosti katastrů po dlouhém stavebním vývoji je i v článku zmíněné vytvoření katastrů (výjimečný krok) Černý Most a Kamýk v 80. letech (bylo vedeno snahou zabránit dělení sídlišť mezi několik katastrů).
V souvislosti s tím také není úplně pravda,že se katastrálním územím říká čtvrtě, spíše je to tak, že skutečné čtvrtě (tím není myšleno nic přesně definovaného, jen to, jak které oblasti lidé říkají) mají stejný název a zaujímají jen zhruba podobnou oblast jako katastrální území (například zmiňovaná jižní část sídliště Bohnice (ležící na kopci nad Trojou a stavebně spojená s Bohnicemi) jistě není lidově nazývána Trojou). Celá věc se navíc komplikuje silným zalidňováním kdysi pustých území bez vlastního katastru (Barrandovu nikdo neříká Hlubočepy, ani severnímu Pankráci Nusle a jižnímu Krč, nebo severním Petřinám Veleslavín a jižním Břevnov.
Ještě poznámka k Vysočanům (Praha 9) – chápu, že si každý zakládá na znalosti svého okolí, ale musím podotknout, že na části Vysočan patřící k Praze 3 se nachází pouze sokolovna, několik hřišť a zahrádkářská kolonie a především se evidentně jedná o území daleko od Vysočan, se silnými vazbami na Žižkov (Praha 3).
Pro samostatné zhodnocení problematiky doporučuji např.
http://wgp.praha-mesto.cz/tms/html/wgp_zv/index.php?client_type=map_html&client_lang=cz_iso&autolog_anonymous=1#
(autor jistě něco takového zná), kde je krásně vidět, jestli realitě odpovídají spíše katastry, nebo admin. obvody – z dosud neuvedených míst doporučuji např. oblast Ládví – část náhorní plošiny jižně od Střelničné patří ke katastru Libně, která leží hluboko (a daleko) pod touto plošinou. Nakonec se omlouvám za dlouhý komentář a za to, že jsem se na takových skvělých cestovatelských stránkách zápecnicky věnoval Praze (věřím, že autor by daleko více uvítal komentáře k úplně jiným článkům).

katastry

Honza,5. 10. 2009 19:21

Právě že katastry vycházejí z historie, která však vůbec nemusí být shodná se současným stavem. Např. Bohnice: sídliště Bohnice je stavebně spojeno s Bohnicemi, nikoli s Trójou a proto je jeho název naprosto v pořádku. Problém je jen v tom, že KDYSI připadla polovina kopce mezi Trojou a starými Bohnicemi Tróji, takže teď v řadě za sebou leží: Trója/ neobydlené území/ obydlené území patřící Tróji/ obydlené území patřící Bohnicím. To přece žádný smysl nedává, to je pouze úcta k historii. Takových případů je samozřejmě víc (část homogenní obydlené oblasti vzniklé okolo původních Komořan patří z historických důvodů k Modřanům). Katastry zkrátka dávají smysl maximálně k roku, kdy byly určeny, rozhodně ne k dnešku. K Vinohradům: ty části patřící k obvodům 1 a 4 jsou opravdu tak miniaturní, že nestojí za řeč a východní část Vinohrad (obvody 3 a 10) je poměrně úzký pruh, což znamená, že její přiřazování k Vinohradům místo třeba Vršovic také není úplně logické (nazývá se to Vinohrady JEN proto, že se to postavilo jako Vinohrady (to se týká zvlášť území ještě za Vinohradskou nemocnicí a hřbitovy, ležícího hned vedle nejstarší části Strašnic. Abych se jen nehádal, s kritikou komplikovanosti členění Prahy souhlasím.

Vinohrady, nakonec i další věci

Honza,2. 10. 2009 22:32

S tím "dělením" Vinohrad jde o nedorozumění (nebo spíše demagogie?). Miniaturní části obvodů 1 (Státní Opera a RFE) a 4 (malinké průmyslové území) patří k Vinohradům pouze z historických důvodů, rovněž území Vinohrad v obvodech 3 a 10 už se mohlo dávno začít neoficiálně nazývat Žižkovem a Vršovicemi a nebyl by problém. Obecně území katastrů vyjadřují pouze, co kdysi k dané obci patřilo, a jsou ponechávana pouze kvůli praktičnosti kontinuity např. pro statistiku, ale rozhodně proboha nevyjadřují, k čemu by bylo vhodné (vzhledem k stavebnímu vývoji) dotyčné území přiřadit! Například polovina sídliště Bohnice Praha 8) patří k Tróji (Praha 7), ale problémem jistě není "rozdělení" "nebohé" Tróji, ale matoucí uvádění trojského katastru na adresách a uličních tabulkách části sídliště Bohnice.

Hektary...

Petr D.,10. 9. 2009 23:33

Ten přepočet by měl sedět, chybu tam nevidím. Možná mate to, že odděluji tisíce čárkou, kdežto tečkou odděluji jednotky od desetinných míst, což je pouze věc formátu...

dobré, ale přepočet hektarů

mpw,10. 9. 2009 17:07

dobré, pomohlo mi to problematiku pochopit, opravdu sem to nechápal. Ale občas nesedí přepočet hektarů 1km2=100 ha.