Jdi na obsah Jdi na menu
 


Putování po Norsku a cesta do Flämsbana

1. 12. 2016

Ráno se opět probouzím a stále jsem v Hordalandu. Loučím se s Němci, kteří právě snídají a přejí mě hodně štěstí v mém putování po Norsku. Jdu si najít spoj, ale spíš to odsud opět vidím na to, že chytnu stopa. Vytvářím si cedulku s dalším cílem a to Sogn og Fjordane (Fläm), kde bych chtěl vidět další vodopád, ale také železnici, která je turisty hojně navštěvovaným místem. Po necelé hodince stopování mi zastavuje příjemná slečna v osobním automobilu a říká mi, že má cestu do Flämu a že mě může přiblížit. Neváhám a nastupuji za ní do auta. Během cesty se dozvídám, že je to zpěvačka, která objíždí různé norské hospody a bary a že právě bude hrát v malé zmiňované vesničce jménem Fläm. Sama mi řekla, že také velmi ráda cestuje a že žije tak, že si žádné peníze není schopna ušetřit, ale za to toho hodně nacestuje a to jí právě baví. Doporučila mi několik míst, které bych měl navštívit a já si je samozřejmě zapsal na můj seznam. Po příjezdu do Flämu jsem řekl, že se půjdu podívat na její vystoupení a že si pořídím několik fotografií. Když jsem viděl, že se nacházíme ve vesničce o několika baráčcích, nemohl jsem uvěřit tomu, že by mohlo přijít na její menší koncertík tolik lidí. Opravdu byla plná hospoda a stálo to za to. Zpívala norské písničky, které neznám a stále je nemohu dohledat, ale pro zajímavost jsem snad umístím video záznam a třeba mi někdo dokáže napovědět. Lidé jsou tu opravdu velmi vstřícní a hodní. Po tom co skončil koncert jsem šel ještě na pár hodin k moři chytat ryby a utábořil jsem se. 

myrdal-station.jpg

Přečkal jsem noc a ráno se vydal k přístavu, kde jsem se zeptal jestli existuje nějaký spoj jak se dostat k vodopádu Kjosfossen. Bylo mi řečeno, že se nacházím asi šestnáct kilometrů od vodopádu a že jsem kousek od nádherné železnice. Vlak je asi pět minutek cesty. Když přicházím vidím nápis Myrdal station a pořádně se rozhlížím. Vychází mi to skoro na minutu přesně, chvíli jsem se tu porozhlédl, udělal několik fotek a čekal asi jen patnáct minut. Je to tu krásné, všechny okolní baráky jsou hrdě natřeny červenou barvou a já z dálky vidím velikou zelenou mašinu do které budu nastupovat. Čeká tu se mnou asi třicet dalších lidí a podle jazyku rozpoznávám, že je tu dost Němců. Čecha jsem zatím ještě nepotkal, ale jak se říká svět je malej a tak si myslím, že to určitě příjde. Pomalu vyjíždíme... Musím uznat, že cesta tu je velikým zážitkem, to okolí se zkrátka nedá k ničemu přirovnat. Všechny mé pohledy po celou cestu byly jako kdybych se díval do měnících se uměleckých děl, prostě na dokonalé obrazy. Celá cesta tu od mořské hladiny osmi set šedesáti pěti metrů nad moře stoupá a klesá a nakonec končí na dvou metrech nad mořem ve Flamu. Flamsbana je zkrátka jedna s nejkrásnějších železnic na světě a ta cesta je dechberoucí. Na cestě následuje zastávka u zmiňovaného vodopádu jménem Kjosfossen. Na zastávce všichni vybíháme a následuje hromadné focení opět dalšího úžasného vodopádu měřícího devadesát osm metrů. O vodopádech jsem v předchozích článcích mluvil už dost a už zkrátka k tomu nemám co víc říct. Ještě bych se rád vrátil k železnici a k celkové trati, jelikož to mě tu zaujalo mnohem více než samotný vodopád. Celá tato trať byla vybudována za dvacet let a je tu dvacet kilometrů tratě s dvaceti tunely. Nejvíce prudké stoupání má zde okolo padesáti pěti procent a je to něco velmi výjimečného. Celkově se zde v tunelech projedete šest kilometrů, potom vždy když vyjedete následuje opět neuvěřitelná scenérie a nepopsatelná Norská příroda. U dolní stanice leží socha Ingolfa Christensena, který byl po právu považován jako takový otec této místní dráhy. A v roce dva tisíce deset tu proběhla oslava sedmdesáti let provozu. Pokud vás toho bude zajímat ještě více a více a to především o historii, můžete navštívit i muzeum jménem Flämsbana museet. Je volně přístupné a najdete ho ve stanici Fläm, kde taky jinde, že ano? Zde se právě dozvíte opravdu vše. Cena za svezení je pro dospělou osobu tři sta dvacet norských korun, pro děti sto šedesát norských korun a pro skupiny lidí čítající více než deset lidí je celková sleva možná na dvě stě devadesát norských korun. Svezení to vskutku není levné, ale za to nezapomenutelné. 

flamsbana2.jpg

Vstřebávám dojmy a dělám si několik poznámek, protože toho bylo opravdu dost a přece jenom jsem hlava děravá. Rozhodl jsem se ubytovat, kvalitně najíst a jít spát. Tentokrát jsem utratil opravdu spoustu peněz, ale vynahradil jsem si to za předchozí dny, kdy jsem neutratil ani korunu. Celkově mě tento den spojený s železnicí, ubytováním a jídlem vyšel na 1500 norských korun, což je v přepočtu asi rovných pět tisíc korun. Nic méně mohu úpřímně říct, že to byl zatím nejlepší den, který jsem tu strávil. Takže v součtu Flämsbana železnici s vodopádem jménem Kjosfossen doporučuji na plné čáře. 

kjosfossen.jpg

 

 


Koupit zde reklamu

Komentáře

Přidat komentář

Koupit zde reklamu

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář