Jdi na obsah Jdi na menu
 


Istanbul - město mešit (Petr Daubner)

7. 12. 2007

 

Istanbul – město mešit

 

(Petr Daubner)

 

     ObrazekKdyž jsem v roce 1993 poprvé navštívil Istanbul, hned jsem se do něj zamiloval. Byla to prostě láska na první pohled. Tohle musí být nejkrásnější město světa, říkal jsem si. A skutečně, i když jsem od té doby viděl spoustu jiných hezkých měst, žádné z nich se nevyrovná Istanbulu.

     Podruhé jsem navštívil Istanbul v roce 1996 a potřetí letos. Za těch 11 let se Istanbul hodně změnil. Ale krásný je pořád stejně.

 

Trocha historie…

 

     …nikoho nezabijeJ Historie málokterého města ovlivnila světové dění tak významně jako historie Istanbulu. Město bylo vybudováno na troskách staré řecké osady Byzantion římským císařem Konstantinem Velikým v roce 330 n.l.  Město se stalo hlavním městem římské říše a na rozdíl od Říma, který byl dvakrát vypleněn barbary a jehož význam poklesl, sláva Cařihradu neustále rostla. Konstantinopolis byla po celý středověk daleko největším městem v Evropě, jemuž se velikostí žádné ani nepřibližovalo. Přes 1000 let se snažili různí nájezdníci město dobýt, ale jeho obrovské hradby se nepodařilo zdolat ani Arabům, Bulharům či seldžuckým Turkům. Rovněž Osmané, jejichž říše ve 14. a 15. století rychle mohutněla, si zpočátku na dobytí města netroufali a teprve poté, co zabrali téměř všechny byzantské državy v Evropě i Asii, obklíčili Konstantinopol.  29. května 1453 se vojskům tureckého sultána Mehmeda II. podařilo prorazit hradby a „nedobytné“ město bylo obsazeno Turky a stalo se hlavním městem Osmanské říše. Sultán Mehmed II. si na památku tohoto vítězství připojil za svoje jméno přídomek Fatih – Dobyvatel. Málokterá událost ve světových dějinách ovlivnila běh celého světa více než pád Cařihradu. Rok 1453 se často považuje za počátek novověku. Dobytí Konstantinopole odřízlo Evropu od pozemní cesty do Indie a Číny, která byla významná pro obchod s luxusním zbožím (Hedvábná stezka). Evropané byli tedy nuceni hledat jinou, námořní cestu do Indie. To se nakonec podařilo Portugalcům, když Vasco da Gama v roce 1498 přistál v Indii. Ještě dřív ale Kryštof Kolumbus, Ital ve španělských službách, objevil Ameriku, když se snažil doplout do Indie směrem na západ.

     Po roce 1453 moc Turků neustále rostla, ale zároveň se začaly projevovat první známky úpadku. Přelomem byl rok 1683. Turci byli podruhé odraženi od bran Vídně a od té doby se jejich říše neustále zmenšovala. Po prohrané první světové válce se zdálo, že Turecko úplně zanikne. S tím se ale nesmířil turecký národní hrdina Mustafa Kemal, vyhnal ze země intervenční vojska, porazil Řeky a stal se tvůrcem moderního nezávislého Turecka. Za své zásluhy obdržel od tureckého parlamentu čestný titul Atatürk – Otec Turků. Atatürk provedl řadu radikálních reforem. Vyhlásil republiku a zrušil chalífát. Místo arabského písma zavedl latinku. Mužům zakázal nosit tradiční muslimskou pokrývku hlavy – fezy. Zavedl příjmení, zrušil mnohoženství a ženy dostaly volební právo. Hlavním městem se za jeho vlády stala Ankara. Důvod byl strategický – Istanbul mohl být některou námořní velmocí – například Velkou Británií – ohrožován z moře. Ankara naproti tomu ležela dost daleko ve vnitrozemí. Istanbul přesto dodnes zůstává daleko největším, nejvýznamnějším a hlavně nejkrásnějším městem Turecka. Má minimálně 10 milionů obyvatel, ale některé odhady hovoří až o 20 milionech.

 

Istanbul – město mešit

 

     Když  turecký sultán Mehmed II. dobyl Konstantinopol, zachoval se velkoryse. Nevyplenil město do základů, ale navázal na byzantskou tradici a město dál získalo na kráse. Chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia), největší křesťanskou svatyni na světě, nedal zbourat, ale nechal k němu přistavět čtyři minarety a přetvořil ho na mešitu. Byzantský sloh byl Turky kopírován a Aya Sofya (dříve Hagia Sofia) se stala vzorem pro celou řadu dalších velkých mešit, z nichž asi nejkrásnější je Modrá mešita. Zachovala se i celá řada dalších byzantských památek. Dnešní Istanbul tak tvoří pestrou směs byzantského a osmanského umění. To vše umocňuje nádherná poloha na sedmi pahorcích u moře. Istanbul omývá Marmarské moře, průliv Bospor a záliv Zlatý roh. Bospor je neužší mezikontinentální průliv na světě. Nejkratší vzdálenost z Evropy do Asie je tu pouhých 750 metrů. Můžete jí překonat buď místní MHD – trajektem, nebo o kus dál po dvou mostech. Istanbul je jediné město na světě rozkládající se na dvou kontinentech. Přesto je Istanbul jednoznačně evropské město. Všechny významné památky a historická místa leží v evropské části Istanbulu. Rovněž Turecko jako celek směřuje do Evropy, zahájilo vyjednávání o svém členství v Evropské unii a Istanbul je moderní bohatá evropská metropole. Vedle starých mešit, kostelů, bazarů a paláců se tu můžete i procházet po rušných obchodních třídách s luxusním zbožím. V Istanbulu zahlédnete i mrakodrapy.

     V Istanbulu je tolik památek, že jejich výčet a popis by byl značně vyčerpávající. Omezím se tedy jen na ty, které jsem navštívil osobně a které se mi líbily nejvíc. V Istanbulu jsem strávil celkem 4 dny. Za čtyři dny už se toho dá vidět docela hodně, i když kdybyste chtěli vidět všechno, museli byste v Istanbulu strávit tak rok.

     Především jsou v Istanbulu mešity.  Je jich spousta, ale opravdu velkých je několik – Aya Sofya (Hagia Sofia), Modrá mešita (Sultan Ahmet),  Sulejmanova mešita, Yeni Camii („Nová“ mešita), Beyazit Camii (mešita sultána Bajezida II.), Fatih Camii (mešita sultána Mehmeda II. Dobyvatele) a několik dalších. Prošel jsem všechny velké mešity a několik malých. Omezím se zde na popis těch, které mě zaujaly nejvíce.

    Obrazek Modrá mešita je asi nejkrásnější stavbou Istanbulu. Rozkládá se přímo v centru. Její turecký název, Sultan Ahmet Camii, dal název celé čtvrti – Sultanahmet. Nechal ji vybudovat sultán Ahmed I. na počátku 17. století. Jeho zřejmým cílem bylo překonat touto stavbou naproti stojící mešitu (původně však křesťanský chrám) Aya Sofya. Názory na to, jestli se mu to povedlo, se různí. Podle mého názoru se to povedlo. Modrá mešita je zvnějšku sice trošku méně masivní, zato však elegantnější než Aya Sofya. A co se týče vnitřní výzdoby, s tou se „konkurence“ už vůbec nemůže porovnávat. Výzdoba Modré mešity je opravdu velkolepá, samozřejmě v souladu s požadavkem islámu nezobrazovat lidi – proto jsou malby ornamentální, často s rostlinnými motivy, a rovněž se hojně používají kaligrafie – ozdobné nápisy v arabském písmu, které většinou zobrazují jména boží či citáty z Koránu. Modrá mešita je jediná mešita v Istanbulu, která má šest minaretů. Když byla mešita postavena, zdvihla se mezi věřícími vlna nevole – šest minaretů do té doby měla jen nejposvátnější mešita všech muslimů v Mekce. Velký sultán nakonec musel ustoupit, zvolil však šalamounské řešení. Prohlásil, že mu jeho stavitel špatně rozuměl. Aby nemusel jeden z minaretů zbourat, dal místo toho k mešitě v Mekce přistavět ještě minaret sedmý, čímž si zbožné muslimy opět udobřil.

     Aya Sofya, ve všech průvodcích vychvalovaná dominanta Istanbulu (autorka v Lonely Planet ji dokonce označila za nejkrásnější stavbu světa) mě naopak zklamala. Původní název byl Hagia Sofia a nechal ji postavit byzantský císař Justinián. Když bylo dílo hotovo, unešený císař prohlásil: „Šalamoune,nyní jsem Tě překonal“.  Chrám Hagia Sofia byl pak téměř tisíc let největším křesťanským chrámem světa. Teprve po dobytí Konstantinopole Turky byl přestavěn na mešitu. Byly mj. přistavěny čtyři minarety, které jsou masivní, ale zdaleka ne tak elegantní jako u pozdějších mešit. Aya Sofya byla ve 20. století odsvěcena a slouží jako muzeum. Je největší a nejstarší ze všech istanbulských svatostánků, ale mohla by sloužit jako odstrašující příklad, jak se starat o památky. Zatímco všechny velké mešity v Istanbulu září novotou, Aya Sofya prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Uvnitř je obrovské lešení, do budovy silně zatéká a většina původně nádherné výzdoby je zničená. Je to na pováženou, zvláště když přihlédneme k faktu, že zatímco do mešit je vstup zdarma, zde se platí velmi vysoké vstupné a jsou zde opravdu davy turistů, takže by člověk očekával, že za vybrané peníze bude stavba opravena. Opak je pravdou. Za pozornost ovšem určitě stojí krásné křesťanské mozaikové fresky na galerii, které jediné jsou krásně zrestaurované.

     Kromě Modré mešity jsem rád chodil i do Yeni Camii (Nová mešita). Není ovšem zase tak „nová“, je ze 17. století. Má hezkou polohu kousek od Galatského mostu a krásnou vnitřní výzdobu. Yeni Camii má dokonce vlastní igelitové tašky s potiskem, do kterých si můžete dát svoji obuv. Do všech mešit je vstup povolen pouze na boso, muži by měli mít dlouhé kalhoty a ženy hlavu pokrytou šátkem, i když u turistů se někdy přimhouří oko. V botách ale do mešity nemůžete v žádném případě.

     Nejraději jsem chodil do mešity Fatih Camii (Dobyvatelova mešita). Tuto mešitu nechal vybudovat Mehmed II. Fatih – Dobyvatel. Budova ovšem není původní, byla znovu postavena v 18. století – starou mešitu zničilo zemětřesení. Vedle mešity je hrobka Mehmeda Dobyvatele, což je pro turecké muslimy velmi posvátné místo. Fatih Camii je nejdále od centra, proto už v ní nepotkáte mnoho turistů. Zato  v okolí mešity odpočívá spoustu Turků, včetně celých rodin. Okolní čtvrť se nazývá stejně jako mešita Fatih. Zde už si můžete, na rozdíl od turistického centra, připadat opravdu jako v Turecku. Většina žen nosí šátky a spousta mužů nosí turbany, fezy a jiné tradiční oblečení.

     ObrazekZa pozornost stojí rovněž menší, ale moc pěkná mešita Rüstem Paša Camii. Její výzdobu tvoří především nádherné modré kachle, jaké v jiných mešitách nenajdete. I když je mešita v podstatě v centru, je trochu schovaná a moc turistů tu nepotkáte.

     Istanbul nejsou ale jen mešity, je tu spousta jiných pamětihodností. Sultánský palác Topkapi určitě stojí za návštěvu. Je to vlastně veliké muzeum se vším, co sultánové potřebovali ke svému přepychovému životu. Můžete shlédnout například klenotnici s drahocennými šperky, kuchyně s dobovým nádobím či tajemnou atmosférou opředený  harém, kde žily sultánovy ženy a konkubíny. Z paláce je krásný výhled na Bospor a záliv Zlatý roh. Přes záliv Zlatý roh vede ObrazekGalatský most, proslulý zejména rybáři, kteří přímo z mostu chytají ryby a jejich úlovky se ihned zpracovávají v místních restauracích. Most má totiž dvě patra. Nahoře jezdí auta a dole v „přízemí“ je jedna rybí restaurace vedle druhé. Doporučuji ochutnat místní rybí sendvič – maso je dobré a zaručeně čerstvé. Když přejdete Galatský most, dojdete k mohutné Galatské věži, z níž je krásný výhled na staré město. Nedaleko od ní můžete shlédnout i nejvýznamnější zdejší synagogu.  Pokračovat můžete po luxusní třídě Istiklal Caddesi. Je to obrovská pěší zóna se spoustou luxusních obchodů. Jezdí po níž rovněž malá historická tramvaj. Istiklal Caddesi Vás zavede od Galatské věže na rozlehlé náměstí Taksim. 

     Ve starém městě pak můžete shlédnout i další památky – Hipodrom s krásným Theodosiovým obeliskem, dovezeným z Egypta. Je popsán egyptskými hieroglyfy. Hned vedle hipodromu jsou podzemní cisterny Yerebatan, které sloužily jako zásobárna pitné vody pro město. Kousek dál od centra je pěkný Valentův akvadukt ze 4. století. Pod ním vede rušná autostráda. Možná nejzajímavějšími objekty z celého Istanbulu jsou však jeho bazary. Velký Bazar (Kapali čarši) je největší krytý bazar na světě. Můžete tu koupit prakticky jakékoliv zboží s výjimkou potravin. Prim hraje kožené zboží, zlato, stříbro,  koberce, textil, ale lze tu sehnat prakticky všechno – vodní dýmky, potřeby pro břišní tanečnice, vlajky oblíbených tureckých fotbalových klubů, kufry, aktovky, kovotepecké zboží, talíře, lampy a kdovíco ještě. Menší, ale ještě zajímavější je Egyptský bazar, neboli bazar s kořením.  Na  Středoevropana působí značně exotickým dojmem – koření, které se u nás prodává v malých pytlíčkách nebo také není k dostání vůbec, se tu váží na kila. Neprodává se tu ovšem jen koření, ale v podstatě jakékoliv potraviny. Pro Turecko je typické zejména nepřeberné množství sladkostí, včetně tureckého medu, dále turecká káva, čaj a spoustu stánků s kebapy a jinými dobrotami. Kousek dál od centra jsou pěkně zachovalé zbytky hradeb Konstantinopole, které v roce 1453 musel Mehmed zdolat.

 

Obrazek

 

6 nejzajímavějších památek Istanbulu (abecedně):

 

                                                    1) cisterny Yerebatan

                                                    2) Egyptský bazar (Bazar s kořením)

                                                    3) Fatih Camii (Dobyvatelova mešita) a okolí

                                                    4) Modrá mešita

                                                    5) palác Topkapi (starý sultánský palác)

                                                    6) Velký bazar

 

Istanbul očima turisty

Obrazek

 

     Během posledního desetiletí se tvář Istanbulu výrazně změnila. Město prokouklo a spousta památek byla opravena. Všude – alespoň v centru – je čisto a pořádek, na ulicích Vás téměř neotravují žádní prodavači čehokoliv, protože byli z centra vytlačeni do okrajových čtvrtí. Na druhou stranu Istanbul ztratil něco ze svého orientálního půvabu. Mešity a další islámské památky městu dominují, ale centrum připomíná mnohem více moderní západoevropskou metropoli než Orient. V Istanbulu je dnes taky výrazně dráž než před 10 lety, ceny vyletěly skutečně hodně vysoko. Celkově je zde mírně dráž než u nás, alespoň ve středu města určitě.

     Město má vynikající systém veřejné dopravy. Jediná linka metra spojuje letiště a hlavní autobusové nádraží se stanicí Aksaray, odkud jezdí do centra tramvaj. Metro a tramvaje doplňují potom autobusy a trajekty.

     Jako všude v Turecku je na ulicích plno stánků s rychlým občerstvením, i když v centru byl jejich počet značně omezen. Můžete si koupit preclíky či vařenou kukuřici. Nejtypičtějším a nejlepším tureckým jídlem je asi kebap, což je maso grilované na vertikálním grilu a po kouskách odkrajované. U nás je spíše známé pod svým řeckým názvem gyros. Spolu s přísadami se kebapem buď plní houska, nebo lavaš – tenká chlebová placka. Slovem kebap se ovšem označuje v podstatě jakékoliv pečené maso. Osobně jsem ochutnal v malé restauraci Iskender Kebap, což je směs pečeného jehněčího masa s trochou zeleniny a vynikajícím bílým jogurtem. Hodně rozšířené jídlo je také pilav – ochucená rýže s hrachem. K snídani doporučuji slané pečivo börek (všude na Balkáně známý burek). Vynikající nápoj je ayran – jakýsi řídký bílý kefír. Tureckým národním nápojem je ovšem čaj, který Turci pijí z malých skleniček ve velkém množství.   

 

Istanbul – praktické informace

 

Peníze: Národní měnou je nová turecká lira (YTL). Kursy v červenci 2007: 1 EUR = 1,75 YTL, 1 USD = 1,25 YTL, 1 YTL = 16 Kč.

 

Městská hromadná doprava: 1 jízda metrem, tramvají, autobusem i trajektem stojí 1,30 YTL, tedy asi jako v Praze. Ovšem v Istanbulu je nepřestupný tarif, protože v metru, tramvaji i na trajektech se kupují žetony, které pak vhodíte do turniketu. Trajekty spojují hlavně evropskou a asijskou část Istanbulu.

 

Ubytování: Také hodně podražilo. Ve městě je spousta levných hostelů i drahých hotelů. Já jsem bydlel v hotelu Orient Youth Hostel kousek od Modré mešity za 20 YTL na noc v pokoji pro 4 osoby. V hostelu byli samí mladí lidé a každý večer program v restauraci, který většinou obstarává břišní tanečnice. Dvojlůžky jsou podstatně dražší. Hostel je na nádherném místě a ze střechy je krásný výhled na Marmarské moře, Modrou mešitu i Ayu Sofyi. Ceny v okolních hostelech jsou téměř stejné a na rozdíl od let minulých se cena nedá moc usmlouvat, někde ji mají i předtištěnou. V hostelu hned naproti byla cena za pokoj v šestilůžáku 16 YTL, ale z terasy nebyl tak pěkný výhled. V ceně noclehu byla i malinká snídaně a internet zdarma. Internet byl značně pomalý a pořád obsazený, protože tu mají jenom dva počítače, ale nakonec jsem se k němu dostal. 

Jídlo - orientační ceny:  kebap na ulici: 1-3 YTL   

                                         kebap Iskender v restauraci:  6 YTL – dobrý a o       

                                        dost   větší porce než na ulici 

                                        pilav: 1 YTL

                                        ayran: 0,5 YTL

                                        čaj: 0,5 YTL

                                        preclík: 0,25 – 0,50 YTL

                                        vařená kukuřice: 1 YTL

                                        zmrzlina: 1 YTL

     Obecně je v centru dráž a mimo centrum jsou ceny o dost nižší. Záleží také na velikosti porce, hlavně u kebapu. 

Vstupné – památky:  palác Topkapi:  10 YTL + dalších 10 YTL navíc, pokud chcete v rámci paláce navštívit i harém.

                                     muzeum Aya Sofya: 10 YTL

                                     cisterny Yerebatan:  10 YTL 

     Do mešit je vstup zdarma. Turci vidí turisty v mešitách rádi, dodržujte však jejich pravidla slušného oblečení. Do mešity Vás pravděpodobně nepustí v čase modliteb. Nerušte věřící v jejich rozjímání a nefoťte je bleskem.

     Některé památky (např. Aya Sofya) mají v pondělí zavírací den. 

Ceny – různé:     WC – 0,50 YTL – za WC se platí úplně všude, i když jste jako host v  restauraci. WC je většinou turecké, ale čisté.

                                Internet: 0,60 – 1,5 YTL na hodinu – samozřejmě dražší je v turistických lokalitách, např. na autobusovém nádraží.

                             Zpáteční jízdenka Praha – Sofia – Istanbul: 3600 Kč, studenti a mladí lidé dostanou slevu. Dopravu zajišťují minimálně dvě bulharské společnosti. K doptání např. přímo na autobusovém nádraží Praha – Florenc, odkud vyjíždí. Rovněž je možno do busu nastoupit v Brně, případně v Bratislavě. V Sofii se přestupuje do jiného autobusu, cesta celkem trvá 1,5 dne.

                             Zpáteční letenka Praha – Istanbul: cca 7000 Kč, z toho je asi 3500 Kč cena samotné letenky a dalších 3500 Kč dělají poplatky.

                             Autobusová jízdenka Istanbul – Tbilisi (1 cesta):  40 USD nebo 50 YTL 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Istanbul - město mešit (Petr Daubner)



Koupit zde reklamu

Komentáře

Přidat komentář

Koupit zde reklamu

Přehled komentářů

Dana Nováková

premus,17. 12. 2007 21:23

Nešplhej! Vyjadřujeme souhlas s výše uvedeným tvrením.

Istambul

Dana Novakova,12. 12. 2007 13:36

Petříčku, jsi šikulka!