Zeměpisné rekordy Antarktidy

Od | 12 dubna, 2019
2 Komentářů

Zeměpisné rekordy Antarktidy

1)Poloha, rozloha a členitost pobřeží Antarktidy

Rozloha a vymezení Antarktidy

   Antarktida je třetí nejmenší světadíl (po Austrálii a Oceánii a Evropě). Její pobřeží není ještě ani pořádně zmapováno a její rozloha je tudíž často udávána různě. Rozloha je přibližně 13.2 milionu km2, což je asi 8.8% světové souše. Termín „souš“ zde moc nesedí, protože prakticky celá Antarktida je pokrytá ledovcem. Jelikož ledovec částečně leží i na šelfu, je rozloha Antarktického ledovce větší než rozloha samotné pevniny! (Více o ledovci najdete v části o vodstvu Antarktidy). Antarktická pevnina se dělí na dvě části – menší, Západní Antarktidu, která zabírá asi čtvrtinu kontinentu a rozkládá se na západní polokouli, a mnohem větší Východní Antarktidu, která leží na východní polokouli a zabírá asi tři čtvrtiny plochy. Kromě antarktické pevniny se k světadílu řadí i ostrovy. Které, to je sporné a většina pramenů se vymezení zbaběle vyhýbá. Mimořádně sporné je především zařazení některých ostrovů v Indickém oceánu, které leží mezi Austrálií, Afrikou a Antarktidou. Takže podle mého názoru (opírám se o mapu světa, vzdálenosti od jednotlivých kontinentů a zdravý selský rozum) by se k Antarktidě měly řadit kromě ostrovů v bezprostřední blízkosti pevniny  i tyto vzdálenější ostrovy a souostroví: Jižní Shetlandy, Jižní Orkneje, Jižní Georgie, Jižní Sandwichovy ostrovy, Bouvetův ostrov, Crozetovy ostrovy, Kergueleny, ostrov Heard a McDonaldovy ostrovy, ostrov Macquarie a ostrovy Amsterdam a Svatý Pavel, přičemž řazení posledních dvou ostrovů je nejspornější, protože jsou skoro přesně stejně daleko od Antarktidy i Austrálie, vzhledem k jejich politické příslušnosti k „Francouzským jižním a antarktickým územím“ bych je však spíše zařadil do Antarktidy. Pobřeží Antarktidy je poměrně málo členité. Největší vzdálenost protilehlých okrajů kontinentu je 5,500 km. Nejbližším jiným kontinentem je Jižní Amerika, která je od Antarktidy vzdálena asi 1,450 km.

 

Ostrov Jižní Georgie (South Georgia) se již řadí k Antarktidě, není však tolik zaledněn jako samotný kontinent.  Jelikož leží na sever od 60. rovnoběžky, nevztahuje se na něj platnost Antarktické smlouvy a je spravován Velkou Británií.

Nejjižnější bod celého světadílu

   Nejjižnějším bodem celého světadílu je pochopitelně jižní pól, který je nejjižnějším bodem celé zeměkoule a má souřadnici 90oS. Přímo na jižním pólu leží americká vědecká základna Amundsen-Scott. V okolí základny jsou označena místa, kde se nacházel jižní zeměpisný pól v minulých letech. Vzhledem k tomu, že základna leží na ledovci a ten se nepatrně pohybuje, zdá se přítomnému pozorovateli, že jižní pól „cestuje“.

Nejsevernější pod pevniny

   Vzhledem k poloze a tvaru Antarktidy nemá smysl se ptát, kde je nejzápadnější či nejvýchodnější bod. Nejsevernějším bodem samotné pevniny je místo zvané Prime Head na samotné špičce Antarktického poloostrova, které má souřadnici 63°13‘S. .

Nejsevernější bod celého světadílu

   Pokud vezmeme v úvahu vymezení antarktických ostrovů, jak jsem ho popsal výše, pak nejsevernějším bodem celého světadílu je ostrov Amsterdam (francouzsky Île Amsterdam), který leží v Indickém oceánu na 37°50’S. Pokud by někdo nepočítal ostrovy Amsterdam a Svatý Pavel k Antarktidě, pak dalším kandidátem jsou Crozetovy ostrovy, které leží přibližně na 46o25’S. Tyto ostrovy jsou téměř stejně vzdáleny od Antarktidy i od Afriky, takže pokud by někdo neřadil do Antarktidy ani je, pak dalším kandidátem je ostrov Kerguelen (rovněž v Indickém oceánu) na 49o15’S, kde si troufám tvrdit, že jeho příslušnost k Antarktidě je již nesporná.

Největší ostrov

   Největším antarktickým ostrovem je ostrov Alexandra I. v západní Antarktidě. Jeho rozloha je přibližně 43,200 km2. Ostrov je z vnější strany omýván Bellinghausenovým mořem, od antarktické pevniny (Antarktického poloostrova) je pak oddělen zamrzlým průlivem krále Jiřího VI., který je pokryt pobřežním (šelfovým) ledovcem. Povrch ostrova je rovněž pokryt ledovcem.

Největší poloostrov

   Největším poloostrovem Antarktidy je Antarktický poloostrov, který vybíhá ze Západní Antarktidy směrem k Jižní Americe. Má rozlohu asi 300,000 km2 (11. největší poloostrov světa). Poloostrov je dlouhý asi 1,300 kilometrů a na jihu je široký asi 200 kilometrů. Směrem na sever se pak zužuje. Většina poloostrova je pokryta ledovcem.

        Antarktický poloostrov – Brown Bluff leží téměř na samém konci tohoto poloostrova

Největší moře

   Antarktidu omývají tři oceány – Tichý, Atlantský a Indický. Pro pořádek dodávám, že anglosaští geografové vymezili ještě pátý, tzv. Jižní oceán, který podle nich obklopuje Antarktidu kolem dokola. S tímto dělením se ovšem neztotožňuji. Největším jednotlivým mořem, omývajícím břehy Antarktidy, je Weddellovo moře. Má rozlohu 2,910,000 km2 a řadí se do Atlantského oceánu. Jihozápadní část moře  pokrývají šelfové ledovce E.Ronneové a Filchnerův. Kromě šelfových ledovců pokrývá další velkou část moře víceméně trvale silný kerný (mořský) led. Weddellovo moře je také údajně nejčistším mořem na světě a čistota vody v hloubce 80 metrů se blíží čistotě destilované vody.

Nejjižnější bod světového oceánu

   Nejjižnější bod světového oceánu leží na 85o34’S na úpatí Scottova ledovce v Antarktidě.  Tento bod je vzdálen pouhých 490 kilometrů od jižního pólu. Místo je ovšem pokryto Rossovým šelfovým ledovcem. Je součástí Rossova moře.

Nejhlubší fjord

   Vanderfjord (Antarktida). Hloubka 2,287 metrů. Světový rekord!

Nejširší mezikontinentální průliv na světě

   Drakeův průliv – šířka 965 kilometrů. Šířka průlivu je různými prameny udávána mezi 950 až 1,100 kilometry. Drakeův průliv je nazván podle slavného anglického piráta a šlechtice Francise Drakea, který k němu doplul v roce 1578 na své cestě kolem světa (1577-1580). Průlivem však neproplul. Drakeův průliv odděluje Antarktidu (Antarktický poloostrov) od největšího jihoamerického ostrova, Ohňové země a zároveň spojuje Atlantský a Tichý oceán. Je pověstný prudkými bouřemi a nevyzpytatelným počasím. Nicméně jeho důležitost pro námořní dopravu stále roste, protože největší lodě se nevejdou do Panamského průplavu a musí volit mnohem delší zajížďku kolem mysu Hoorn.

2)Povrch Antarktidy

 Antarktida – nejvyšší kontinent

   Antarktida má průměrnou nadmořskou výšku 2,020 m.n.m., což je daleko nejvíc ze všech kontinentů! Není to způsobeno tím, že by byla extrémně hornatá. Hlavním důvodem je tloušťka Antarktického ledovce, který je několik kilometrů silný (podrobněji o ledovci viz dále). Tak například jižní pól, přestože leží na úplné rovině, má nadmořskou výšku 2,912 m.n.m. Kdyby někdo mávnutím kouzelného proutku najednou Antarktický ledovec odčaroval, zalila by většinu Antarktidy voda a místo kontinentu by zde bylo souostroví, protože většina pevné země pod ledovcem má zápornou nadmořskou výšku. To je ovšem způsobeno obrovskou vahou ledovce. Jakmile by ledovec zmizel, pevnina by opět začala stoupat směrem nahoru a časem by se celá vynořila nad hladinu.

Nejvyšší hora

   Nejvyšší horou Antarktidy je Vinson Massif (4,897 m.n.m.). Leží v Západní Antarktidě v Ellsworthově pohoří. Dříve se jeho nadmořská výška udávala přes 5,000 metrů, novější údaj je ovšem značně nižší.

Nejvyšší hora na ostrově

   Nejvyšší hora Antarktidy, ležící na ostrově, je Mount Erebus (3,795 m.n.m.) na Rossově ostrově. Mount Erebus je zároveň nejvyšší činnou sopkou Antarktidy (viz dále). Rossův ostrov leží v Rossově moři a nelze ho zaměňovat s jiným Rossovým ostrovem u Antarktického poloostrova, na němž leží jediná česká antarktická základna (viz dále).

Nejvyšší činná sopka

   Nejvyšší činná sopka Antarktidy je Mount Erebus (3,795 m.n.m.) na Rossově ostrově v Rossově moři. Mount Erebus je zároveň nejjižnější činnou sopkou na Zemi – leží přibližně na 77.5oS.

Nejdelší pohoří

   Nejdelší pohoří Antarktidy je Transantarktické pohoří. Jeho délka je 3,500 kilometrů a přibližně odděluje Západní Antarktidu od Východní Antarktidy. Pohoří se táhne napříč celým kontinentem od Oatesovy země až po Antarktický poloostrov. Nejvyšší horou Antarktického pohoří je Vinson Massif (4,897 m.n.m.) v části zvané Ellsworthovo pohoří.

Nejhlubší deprese

   Bentley Subglacial Trench (příkop). Dno této antarktické deprese leží 2,555 metrů pod mořskou hladinou. Nejedná se však ani o klasickou proláklinu, ani o kryptodepresi, protože toto místo je pohřbeno pod silnou vrstvou ledu, není tedy ani přímo na souši, ani pod vodou. Je to nejhlubší deprese na zemském povrchu mimo oceán! Bentley Subglacial Trench leží v západní Antarktidě.

3)Vodstvo Antarktidy

   Na první pohled možná trochu nesmyslná kategorie. V Antarktidě nejsou prakticky žádné stálé vodní toky. Jsou zde však jezera, skrytá pod ledem. A pak hlavně ledovce, které také řadíme do vodstva.

 Největší ledovec

   Antarktický ledovec (ledový štít) – plocha asi 13.8 milionů km2. (Rozloha i tloušťka se udává různě). Jedná se samozřejmě o daleko největší ledovec na světě. Ledovec je paradoxně větší než Antarktida jako kontinent, protože jeho část již neleží na pevnině, nýbrž na mořském šelfu (Rossův šelfový ledovec a šelfový ledovec E. Ronneové). Antarktický ledovec zadržuje většinu sladké vody na zemi. Led je místy silný přes 4,5 kilometru. (konkrétně největší mocnost ledového krytu je 4,776 metrů). Velká část antarktického podloží je ve skutečnosti hluboko pod hladinou světového oceánu, díky mocnosti ledu je však právě Antarktida kontinentem s nejvyšší průměrnou nadmořskou výškou (například jižní zeměpisný pól leží v nadmořské výšce 2,912 m.n.m.). Z ledovce jen občas vyčnívají nunataky – vrcholy nejvyšších hor, poblíž pobřeží je pak i několik nezaledněných míst, tzv. oáz.

Největší šelfový ledovec

   Největší šelfový ledovec nejen v Antarktidě, ale i na světě, je Rossův šelfový ledovec. Je vlastně součástí Antarktického ledovce a zaujímá plochu 547,350 km2 (což je plocha téměř přesně stejně velká jako celá Francie). Rossův šelfový ledovec vyplňuje velkou část Rossova moře.

Největší ledovcová kra (iceberg)

   Největší zaznamenaná ledovcová kra (iceberg) v historii se oddělila v roce 1955 od Rossova pobřežního ledovce v Antarktidě. Rozměry ledovce byly zhruba 335×97 kilometrů (208×60 mil) a rozloha byla kolem 31,000 km2 (12,000 čtverečních mil). Plovoucí ledovcové kry, icebergy, se oddělují zejména od pobřeží Antarktidy a Grónska. Jsou (na rozdíl od mořského ledu) extrémně nebezpečné pro námořní dopravu. Jeden z icebergů byl i příčinou katastrofy Titaniku 15. dubna 1912. Při této katastrofě zahynulo 1,517 osob. Nad hladinu obvykle vyčnívá jen jedna osmina ledovce, zbytek je skryt pod hladinou.

Nejdelší ledovcový splaz

   Nejdelším ledovcovým splazem (v Antarktidě i na světě), který vybíhá z Antarktického ledovce, je Lambertův ledovec ve Východní Antarktidě. Jeho délka je asi 470 kilometrů a šířka 45 kilometrů. Tento splaz ústí do Ameryho šelfového ledovce v Prydzově zálivu. Splaz se pohybuje rychlostí asi 400-500 metrů za rok.

Největší jezero (subglaciální)

   Jezero Vostok, východní Antarktida. Rozloha 15,690 km2, maximální rozměry 250×50 kilometrů, maximální hloubka asi 1000 metrů (je to tedy jedno z nejhlubších jezer na světě!). Celé jezero je pohřbeno pod ledovým příkrovem, silným 4,000 metrů! Vostok je daleko největší subglaciální jezero na světě. V Antarktidě bylo zatím objeveno 140 subglaciálních jezer. Název získalo podle blízké ruské vědecké stanice Vostok, na níž byla naměřena nejnižší teplota na Zemi. Voda v jezeře je v tekutém stavu a soudí se, že by zde mohla žít řada organismů, které zde byly „pohřbeny“ v dávných dobách pod vrstvou ledu.

Největší jezero („klasické“)

     Největší „normální“ jezero, tedy jezero, které není skryté pod ledovcem, je jezero Algae (Figurnoje). Toto jezero se nachází v Bungerově oáze. Oázy v Antarktidě jsou jakési „ostrovy“ na souši, které nepokrývá ledovec. Bungerova oáza je největší v Antarktidě a zabírá plochu 482 km2 (zhruba rozloha Prahy). Leží nedaleko Shackletonova pobřežního ledovce ve Východní Antarktidě. Jezero Figurnoe (Algae) je pochopitelně většinu roku zamrzlé. Jeho délka je asi 15 kilometrů. Algae je anglický název, Figurnoje ruský.

4)Počasí a podnebí Antarktidy

Nejvyšší absolutní teplota

    +15oC, stanice Vanda Station. Rekord byl naměřen 1.5.1974. Vanda Station leží v nadmořské výšce 15 m.n.m. na 77°32’S a 161°40’E. Tato novozélandská vědecká stanice ve Viktoriině zemi není v současnosti obydlena vědeckými pracovníky, funguje zde však automatická meteorologická stanice.

Nejnižší absolutní teplota

    -89.2oC, stanice Vostok. Ruská vědecká stanice Vostok leží na 36°31’S, 148°19’E v nadmořské výšce 3,420 m.n.m. Teplota byla naměřena 21.7.1983. Světový rekord!

Nejnižší průměrné roční srážky

   2 mm, základna Amundsen-Scott South Pole Station. Tato americká vědecká základna leží přesně na jižním pólu (90oS) v nadmořské výšce 2,835 m.n.m. a patří k nejsušším místům světa. Díky celoroční mohutné tlakové výši jsou srážky ve vnitrozemí Antarktidy minimální.

Nejnižší průměrná roční teplota

   Plateau Station (vědecká základna USA, Antarktida): -56,4oC. Jedná o nejčastěji citovaný údaj, nedá se však považovat za věrohodný – jedná se o průměr měření z pouhých tří let! (1966-1968). Ruská stanice Vostok má průměrnou roční teplotu -55.1oC, což je dlouhodobý průměr.

Nejnižší průměrná měsíční teplota (rekordní měsíc)

Ruská vědecká základna Vostok, Antarktida. Průměrná teplota v srpnu 1960 byla -72oC. Srpen je na Vostoku nejchladnějším měsícem a průměrná teplota v srpnu (dlouhodobý průměr) je -67.6oC.

5) Lidé a základny v Antarktidě

   Přímo v Antarktidě v současné době nejsou žádné nezávislé státy a s výjimkou několika  neobydlených ostrovů ani žádná závislá území. V roce 1959 byla podepsána Antarktická smlouva, která vešla v platnost v roce 1961 a v roce 1991 byla prodloužena. Tato smlouva prohlásila celé území Antarktidy (za hranici Antarktidy pro účely této smlouvy byla určena 60. rovnoběžka jižní šířky) za přírodní rezervaci a demilitarizované území. Signatářské státy se sice touto smlouvou nevzdaly definitivně svých územních nároků v Antarktidě (svých „sektorů“), nicméně tyto nároky byly smlouvou zmrazeny. V současnosti tak území v Antarktidě na jih od 60. stupně jižní šířky neovládá žádná země. Stálé obyvatelstvo není v Antarktidě žádné, nestálé tvoří obyvatelé vědeckých stanic. Uprostřed léta (prosinec až únor) pracuje v Antarktidě přes 4,000 vědců, v zimě však jejich počet klesá na tisícovku. Závislá území (ostrovy) v Antarktidě se tedy vesměs nacházejí na sever od 60. rovnoběžky. Jedná se o ostrovy, které se geograficky řadí do Antarktidy, nevztahuje se však na ně platnost Antarktické smlouvy. Žádné z těchto území však nemá trvalé obyvatelstvo.

První člověk na jižním pólu

   Prvním člověkem, který stanul na jižním pólu, byl Nor Roald Amundsen, který sem dorazil 14.12.1911. O měsíc později (18.1.1912) sem dorazil Brit Robert Scott. Kromě toho, že zažil těžké zklamání, když už z dálky viděl na pólu vlát norskou vlajku, přišel nakonec společně se všemi dalšími účastníky výpravy o život na zpáteční cestě, kdy expedici zastihla sněhová bouře. Amundsen v tomto závodě zvítězil a přežil zejména díky tomu, že zvolil jako dopravní prostředek psí spřežení, zatímco Scott použil motorové saně, poníky i psy. Saně se mu však brzy rozbily, poníci zmrzli a psů měl Scott málo. Dnes leží přímo na jižním pólu americká vědecká stanice, pojmenovaná po obou mužích Amundsen-Scott.

První Čech na jižním pólu

   Prvním Čechem, který stanul na jižním pólu, byl Josef Sekyra (narozen 24.2.1928  v Novém Městě nad Metují). Pólu dosáhl 26.12.1969 s americkou expedicí, jejímž byl členem. Josef Sekyra byl významným českým geologem, geografem, polárníkem i horolezcem. Jižního pólu dosáhl pomocí americké helikoptéry.

Počty vědců v Antarktidě v létě a v zimě (údaje z let 2007-2008)

   Peak summer (December-February) population – 4,219 total; Argentina 667, Australia 200, Brazil 40, Bulgaria 15, Chile 237, China 70, Czech Republic 20, Ecuador 26, Finland 20, France 100, France and Italy jointly 45, Germany 90, India 65, Italy 90, Japan 125, South Korea 70, NZ 85, Norway 44, Peru 28, Poland 40, Romania 3, Russia 429, South Africa 80, Spain 28, Sweden 20, Ukraine 24, UK 205, US 1,293, Uruguay 60.

   Winter (June-August) station population – 1,088 total; Argentina 176, Australia 62, Brazil 12, Chile 96, China 29, France 26, France and Italy jointly 13, Germany 9, India 25, Italy 2, Japan 40, South Korea 18, NZ 10, Norway 7, Poland 12, Russia 148, South Africa 10, Ukraine 12, UK 37, US 337, Uruguay 9.

   Jak vidno ze seznamu, daleko nejvíc vědců v Antarktidě mají USA, na druhém místě jsou Argentinci a na třetím Rusové. Čeští vědci nejsou v Antarktidě celoročně.

Počty vědeckých stanic v Antarktidě (rok 2008)

   Celkem 38 stanic v Antarktidě působí celoročně. Jednotlivé země jsou zastoupeny takto: Argentina 6, Australia 3, Brazil 1, Chile 4, China 2, France 1, France and Italy jointly 1, Germany 1, India 1, Japan 1, South Korea 1, NZ 1, Norway 1, Poland 1, Russia 5, South Africa 1, Ukraine 1, UK 2, USA 3, Uruguay 1.

   Alespoň jednu sezónní stanici v Antarktidě mají tyto země: Argentina, Australia, Bulgaria, Brazil, Chile, China, Czech Republic, Ecuador, Finland, France, Germany, India, Italy, Japan, South Korea, New Zealand, Norway, Peru, Poland, Romania, Russia, Spain, Sweden, Ukraine, UK, USA, Uruguay.

   Celkem má tedy v současné době v Antarktidě (ve smyslu území, které spadá pod Antarktickou smlouvu, tedy na jih od 60. rovnoběžky) vědecké základny 28 států. Další základny jsou na ostrovech na sever od 60. rovnoběžky. Tyto ostrovy se řadí k Antarktidě, jedná se však o závislá území, protože již nespadají pod platnost Antarktické smlouvy. Jedná se o území Spojeného království, Francie, Austrálie a Norska.

Největší antarktická základna

   Pokud bychom měli zcela neoficiálně udělit titul „hlavního města Antarktidy“ některé základně, byla by to určitě americká základna McMurdo na Rossově ostrově v Rossově moři. Ta má kapacitu až 1258 osob a je daleko největší základnou v Antarktidě. Na základně je přístav a tři přistávací dráhy pro letadla (dvě sezónní a jedna celoroční) a přes 100 budov.

Jediná česká základna

   První česká antarktická základna byla slavnostně otevřena 20. února 2006. Leží na ostrově Jamese Rosse u severního výběžku Antarktického poloostrova (neplést s jiným Rossovým ostrovem v Rossově moři, na němž leží americká základna McMurdo a sopka Mount Erebus!) a byla pojmenována po jednom z největších českých vědců všech dob, Johannu Gregoru Mendelovi, zakladateli genetiky. „Náš“ ostrov Jamese Rosse leží asi 15 kilometrů od antarktické pevniny. Základna má kapacitu 15-20 míst a čeští vědci zde provádějí především geologický výzkum. Hlavní zásluhu na vzniku české polární stanice má profesor Pavel Prošek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Použité zdroje

2 thoughts on “Zeměpisné rekordy Antarktidy”

  1. Skompasem.cz

    Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

    Odpovědět ↓

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.