Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ouro Preto – město zlata, baroka a Brouků (Petr Daubner)

28. 10. 2009

Všechny další články z Cesty kolem světa, kterou jsem absolvoval v letech 2009 – 2011, najdete na tomto linku:     DVA ROKY PRÁZDNIN

 

 

Ouro Preto – město zlata, baroka a Brouků

   Do třetice všeho dobrého! Po nádherném Salvadoru a okouzlujícím Riu jsem zavítal do dalšího překrásného města jménem Ouro Preto. Tři skvosty hned po sobě, jeden krásnější než druhý. Které z těchto měst je nejhezčí, těžko říct, ale za návštěvu rozhodně stojí všechna tři. V Ouro Preto je to samý barokní kostel. Kdysi se zde těžilo obrovské množství zlata. A na ulicích je tu k vidění spousty Brouků.

 

Obrazek 

 

Ouro Preto - celkový pohled na krásné barokní centrum

 

Ouro Preto (stát Minas Gerais)

   Z Ria jsem vyrazil směrem do vnitrozemí, do Ouro Preto. Toto město se nachází ve státě Minas Gerais. Je to stát vnitrozemský. Rozlohou (586,528 km2) je o trochu větší než Francie a v rámci Brazílie zaujímá čtvrté místo (ještě podstatně větší jsou státy Amazonas, Pará a Mato Grosso). Minas Gerais má přes 19 milionů obyvatel a je tak druhým nejlidnatějším státem Brazílie (po São Paulu). Hlavním městem státu je Belo Horizonte, které je šestým největším městem Brazílie a má asi 2.4 milionu obyvatel (bez aglomerace). Minas Gerais se řadí do geografického regionu Jihovýchod. Mnoho obyvatel státu se v minulosti vystěhovalo (legálně i nelegálně) do  USA – největší komunita přistěhovalců z Minas Gerais žije v Bostonu.

   Ouro Preto je město poměrně malé, žije v něm asi 66,000 obyvatel. Nachází se v hezké kopcovité krajině v průměrné nadmořské výšce 1,116 m.n.m. Proto je zde znatelně chladněji než v přímořském Riu a na vrcholu zdejší zimy (červen – červenec) může teplota klesnout až na -2°C. Díky vyšší nadmořské výšce zde také hodně prší – ročně zde spadne kolem 2,000 mm srážek. Ouro Preto je město velmi turistické, neboť jeho historické jádro tvoří kompaktní celek, který byl v roce 1980 jako vůbec první místo v Brazílii zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. Lonely Planet ho zařadil mezi 6 největších „highlights“ celé Brazílie. Pokud  budete pobývat v Riu, můžete se sem zajet podívat. Na brazilské poměry je to sem z Ria velice blízko – pouhých 7 hodin jízdy v autobuse. 

Z historie města

   Město Ouro Preto („Černé zlato“) bylo založeno v roce 1711. Celým názvem se město jmenovalo Vila Rica do Ouro Preto. Krátce předtím, na přelomu 17. a 18. století, bylo ve zdejších horách objeveno zlato a lidé se sem začali houfně stěhovat. Vypukla zlatá horečka, neboť se záhy se ukázalo, že se zde nacházejí největší zásoby zlata na západní polokouli. Odhaduje se, že na vrcholu zlaté horečky (kolem roku 1750) se zde těžila zhruba polovina světové produkce zlata. Město mělo tehdy 110,000 obyvatel (většinou otroků), tedy skoro dvakrát více než dnes. Pro srovnání – New York měl tehdy 50,000 obyvatel, Rio de Janeiro 20,000 obyvatel. Zlato těžili především černí otroci. Ti sem byli dovážení v obrovském množství. Mezi roky 1723 a 1760 bylo celkem do státu Minas Gerais dovezeno tolik otroků z Afriky, že tato „položka“ tvořila 40% veškerého brazilského importu! Díky obrovskému bohatství si město mohlo dovolit povolat sem významné barokní architekty, kteří zde postavili mnoho nádherných kostelů.  Nejslavnějším stavitelem (a zároveň sochařem) byl ovšem Aleijadinho, který se v Ouru Pretu roku 1738 narodil a v roce 1814 zde i zemřel. Zlato bylo použito i na bohatou vnitřní výzdobu kostelů. V letech 1721 – 1897 bylo Ouro Preto hlavním městem brazilského státu Minas Gerais, poté ho na postu metropole státu vystřídalo Belo Horizonte. Dnes město žije především z turistiky, nachází se zde ale i významný průmysl (kupříkladu velká hliníkárna). Ve městě sídlí i významná univerzita – studuje na ní kolem 8,000 studentů, což je vzhledem k velikosti města velmi vysoké číslo.

Ve městě

   Historické jádro města tvoří jednotný, architektonicky sevřený celek, který byl vybudován převážně v barokním stylu. Najdeme zde ovšem i rokoko. Vzdálenosti ve městě nejsou velké, uličky jsou však velmi příkré, takže pěší prohlídka je celkem náročná.

   Středobodem města je hlavní náměstí Praça Tiradentes. Z jeho okolí se pak nachází celkem 23 barokních kostelů, zasazených do strmých křivolakých uliček. Ulice jsou dlážděné dosti na hrubo velkými kameny.. Rovněž městská zástavba je velmi pěkná a centrum nehyzdí žádné novější budovy. Jednotlivé kostely jsou si stylem velice podobné a nemá asi cenu, abych je tu vyjmenovával, najdete je v průvodci. Rozhodně se vyplatí vyšplhat na některé z okolních kopců, protože pohled na střed města je nádherný. Pokud ovšem neprší – a v Ouro Preto prší hodně…

   Kromě kostelů stojí za zmínku především důl Mina do Chico Rei. Tento důl patřil africkému kmenovému náčelníkovi jménem Chico Rei, který byl v Africe zajat a sem byl uvržen do otroctví. Jeho žena a synové (kromě jednoho) nepřežili plavbu přes Atlantik. Chicovi se podařilo vykoupit z otroctví a dokonce se stal vlastníkem dolu, který dodnes nese jeho jméno. Velkou část vytěženého zlata pak věnoval na stavbu místních kostelů a rovněž za ně vykupoval černochy z otroctví.

  Dnes se zde už zlato samozřejmě netěží, můžete si však prohlédnout zdejší štolu. Ta vede vodorovně směrem do nitra kopce a je osvětlená. Uvnitř je prostor někde dosti těsný a musíte se hodně sehnout – batohy si nechte raději u vchodu. Do dolu se platí  vstupné, u vchodu však zrovna nikdo nehlídkoval, tak jsem prošel bez placení. Za mnou se sem nahrnula školní výprava. Všechny děti dostaly na hlavu přilbu.

   Ve městě je rovněž železniční stanice a jezdí zde vlak! Což je v Jižní Americe vzácnost. Však se také nejedná o regulérní způsob dopravy, nýbrž o atrakci pro turisty. Vlak jede z nádraží v Ouro Preto obvykle 3x týdně (pátek až neděle + svátky) do sousedního městečka Mariana, které je vzdáleno 18 kilometrů. Vlak vyjíždí z Ouro Preto v 10:00 a zpět z Mariany ve 14:00. Může to být zajímavá projížďka, lokomotiva však bohužel není parní, nýbrž dieselová. Cena také není zrovna lidová – 30 R$ za zpáteční lístek mi přijde dost. Vlak jsem ale osobně neviděl, protože jsem do Ouro Preto zavítal mimo uvedené dny. Prohlédl jsem si alespoň pěkné nádražíčko, které je upraveno do podoby jakéhosi muzea. Vstup se sem neplatí a najdete tu informace o městě i zdejší železnici.

Obrazek

 

                    Jeden zánovní Brouček. Brouků najdete v Ouro Preto dost a dost. 

   Pozoruhodné je také poměrně velké množství Brouků, které ve městě zahlédnete. Nejedná se ovšem o hmyz, nýbrž o slavné automobily německé firmy Volkswagen. Jedná se o nejdéle vyráběný vůz s největším počtem vyrobených kusů na světě beze změny designu. V Německu se začal vyrábět už v roce 1938. Zde se vyráběl až do roku 1978, poté byla produkce přesunuta do Mexika a Brazílie. V Brazílii se Brouci vyráběli až do roku 1996 a v Mexiku až do roku 2003. Celkově se Brouků vyrobilo neuvěřitelných 21.5 milionu kusů. Zatímco u nás se už tyto vozy řadí mezi veterány, v Brazílii můžete na ulicích vidět docela pěkně zachované kousky. Ve velkých městech, jako je Rio de Janeiro, jich ovšem neuvidíte tolik, místní zbohatlíci dávají přednost větším vozům. V Ouro Preto jich však jezdí docela hodně a řekl bych, že se do místních uliček tak nějak hodí.

Ouro Preto – shrnutí a praktické informace

Kurs v říjnu 2009: 1 brazilský real (R$) = 10 Kč

   Ubytování: Pousada „O Sorriso do Lagarto“ (adresa je Rua Conselheiro 271, má ve znaku krokodýla). Nebyla v LP, ale dostal jsem leták na autobusovém nádraží. Jedna noc v dormitory room přijde (včetně snídaně) na 25 R$ na osobu. V místnosti je 9 postelí (palandy), spal jsem zde však sám (říjen není v Brazílii zrovna high season). V hostelu je internet za 3 R$ na hodinu, pokud však máte notebook, je tu celkem kvalitní připojení wifi zdarma. Příjemné a klidné místo.

   Doprava: Autobus Rio de Janeiro – Ouro Preto: 475 kilometrů, 7 hodin jízdy, 71.50 R$. Zpět stojí cesta kupodivu o něco méně – 68 R$. Bus z Ria vyjíždí ve 23:30, zpět ve 22:00. Z Ouro Preta rovněž jezdí přímé spoje do São Paula (675 kilometrů) a Belo Horizonte (100 kilometrů, 2 hodiny jízdy).

   Vstupné: Důl Mina do Chico Rei – 10 R$. Vlak Ouro Preto – Mariana je spíše turistickou atrakcí než regulérní dopravou (podrobnosti viz výše). Jedna cesta stojí 18 R$, zpáteční lístek 30 R$. Vstupné se také platí do mnoha kostelů, obvykle 3-6 R$. V kostelech se nesmí fotit!

 

Všechny další články z Cesty kolem světa, kterou jsem absolvoval v letech 2009 – 2011, najdete na tomto linku:     DVA ROKY PRÁZDNIN

 

 

Náhledy fotografií ze složky Ouro Preto (Petr Daubner)


Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář